A to k mým rodičům do Jindřichova Hradce. Je to z Prahy cca 160 km. Bylo příjemné počasí, pod mrakem a asi do 24-25 stupňů. Kojili jsme hodinku před jízdou. Sbalila jsem několikero dupaček, bodíček a bryndáčků, protože někdy Vojtíšek ublinkne a převlékáme 2-3x, jindy nám jedno oblečení vydrží déle a to pak měním jen, abych viděla Vojtíška v něčem jiném.
Látkových plenek jsem vzala asi 30 - na odříhávání, přebalování,…atd. Dále samozřejmě plno hraček, hrací deku a puzzle koberec, přebalovací podložku. Samozřejmě náhradní dudlík a nekapající hrneček. Kočárek se krásně složil a dal do kufru.
Vojtíška jsme uložili poprvé do autosedačky a manžel a já jsme seděli z každé strany. Vojtík jel jakoby pozadu. A byl šikovný. Ze začátku se trošku bál, a tak jsme mu dali manžel a já každý prst a on ho tiskl. Bylo to pro něj něco neznámého. Ale do 20 minut ho jízda ukolébala.
Bohužel jsme narazili na dopravní nehodu, a tak ještě před Benešovem byla dopravní zácpa. Naštěstí Vojtíšek vydržel spát celou cestu. Jízda trvala dlouhé 2 hodiny 20 minut. Vojtíšek se vzbudil, když jsme zastavili před domkem. Já ho doma nakojila – Vojtík byl neskutečně hladový. A poté si užíval prarodičů.
Čeho jsem se bála, tak že bude v autě plakat, což se nestalo, ani když jsme se vraceli domů. Vojtík to opět prospinkal. Tentokrát cesta po dálnici trvala 2 hodiny. A musím říct, že jsem si cestou odpočinula i stačila něco málo přečíst.
Proto pokud se bojíte jako já s miminkem vycestovat, nebojte se - miminko cesta ukolébá. Jen je důležité necestovat v horku - raději brzy ráno či navečer v létě a nepouštět klimatizaci:-)
Chytra – čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz