Za nejkrásnějšími skálami Žďárských vrchů

Mezi obcemi Milovy a Svratka se nachází řada skalních útvarů, některé poskytují výhledy do krajiny, mnohé z nich jsou využívané horolezci. Oblast je protkána sítí značených cest, které nás mohou na tato zajímavá místa dovést. Zdatnější turisté zvládnou obejít celý okruh najednou, rodiny s dětmi a pohodáři mohou za použití místní autobusové dopravy absolvovat dvě pěkné vycházky podle ročního období, zpestřené např. sběrem hub.

V obou případech bude východiskem zastávka Milovy a cílem obec Svratka. Budeme se pohybovat mimo civilizaci, takže svačinu s sebou.

Trasa číslo 1:

Milovy jsou známy především jako rekreační středisko a tábořiště. Zdejší 6,5 ha velký rybník má travnatý břeh a částečně písčité dno. Vede kolem něj zelená značka, po níž se vydáme pozvolna lesem 2 km vzhůru na rozcestí Dráteničky.

Na Drátenickou skálu samotnou si z rozcestí musíme udělat zhruba půlkilometrovou odbočku jihovýchodním  směrem. Chráněný rulový útvar se sutěmi se nachází na okraji lesa. Nejvyšší je Sokolí věž, vysoká 35 m, cvičný horolezecký terén.

Vrátíme se na rozcestí Dráteničky a pokračujeme 4,5 km po červené značce přes Malínskou skálu (811 m, rozhled, přírodní památka, tři rulové skály) na rozcestí Pod Lisovskou skálou.

Zleva se k nám připojuje žlutá značka a zanedlouho jsme na na nejvyšším, 836 m vysokém  vrcholu Žďárských vrchů s výhledem.  Jak název - Devět skal - napovídá, jedná se o mohutnou skálu, narušenou mrazovým zvětráváním, které ji puklinami rozčlenilo v řadu bloků.

Poté, co se dostatečně pokocháme rozhledy a odpočineme si, pokračujeme hlubokým, převážně smrkovým lesem, 7 km po žluté značce do obce Svratka.

Celá trasa má celkem 16 km.

Trasa číslo 2:

Z Milov zamíříme sice opět po zelené značce, ale tentokrát severním směrem. (Pokud pojedete autobusem ze Svratky, nemusíte až na zastávku Sněžné-Milovy, můžete vystoupit už na křižovatce u mostu)

Zelená značka stoupá cestou mezi pastvinami do lesa na rozcestí Plaňkovka, kde pokračujeme vpravo podle modré značky na Čtyři palice (z Milov 3,5 km). Na zalesněném hřebenu se zde nachází několik skalních bloků Děvín, Paličatá, Tvrz a Opomenutá. A právě 30 m vysoký útvar Paličatá má vrchol, zakončený čtyřmi "palicemi", které mu daly jméno.

Skály jsou dost podobné Dráteničkám a častým cílem lezců z celého okolí.

Po modré značce pokračujeme zhruba kilometr dále na Milovské nebo také Velké perničky.

Opět jde o rulové skalní bloky, tentokrát rozmístěné v zarostlejším svahu. Nejmohutnější je Poradní skála, dále sem patří Supí hlava, Smrková věž a pod cestou pak Cestář a Mohyla. Když vystoupíte na vrchol, můžete zde vidět skalní misky. Byly jim připisovány kultovní funkce, ale jde o dílo přírody, vytvořené postupným zvětráváním. Tyto skalní prohlubně svým tvarem možná připomínají formy na perník, ale "pernice" je lidově mísa s drsným povrchem, v níž se např. třel uvařený mák. Název skal se odvozuje právě od této pernice, proto krátké i.

Další dva kilometry lesem po modré značce nás dovedou ke skalnímu útvaru Zkamenělý zámek, od něhož sestoupíme na rozcestí u Knížecí studánky.

Necelý kilometr společně s červenou značkou a jsme u Karlštejna. (Můžete pozlobit své známé pozdravem z Karlštejna ve Žďárských vrších.) Pozdně barokní zámeček nechal postavit hrabě Filip Kinský v letech 1770-75 jako lovecký - v jeho blízkosti bývala obora. Později panství panství vlastnil rod Thurn-Taxisů. Po znárodnění objekt chátral, dnes slouží jako rekreační středisko.

Zámeček Karlštejn sice nedosahuje věhlasu svého staršího a mohutnějšího jmenovce, ale i zde najdeme mnohou zajímavost. V těchto místech např. prochází hlavní evropské rozvodí, mezi řekami stékajícími do Černého a Severního moře. Někdy se uvádí, že déšť z jedné strany zámecké střechy teče do Labe a z druhé strany střechy do Dunaje.

Objekt jste mohli vidět v několika epizodách seriálu Četnické humoresky jako sídlo Hermana Klimszi (Jan Hrušínský) manžela ctižádostivé novinářky Kamily Klikové (Tatiana Vilhelmová).

Název zdejšího Karlštejna nesouvisí s Otcem vlasti, ale je přenesen z původního jména Zkamenělého zámku - skalního útvaru, kolem něhož jsme přišli. V dřívějších dobách onu skálu nazýval německý lesní personál „Kahlstein“, tj. holý kámen, což si čeští obyvatelé převedli do pojmenování Karlštejn.

Po červené značce sestoupíme kolem golfového hřiště do obce Svratka.

Tato trasa má celkem 10 km

 

Doporučená mapa: KČT 48-Žďárské vrchy