• V kabině letadla je nižší obsah kyslíku ve vzduchu a nízká vlhkost vzduchu, což reflexně vede k fysiologickému rozšíření průsvitu všech cév včetně žil na dolních končetinách a tím ke zpomalení proudu krve v žilním řečišti.
• Cestující omezeně pijí tekutiny, což způsobuje zahuštění krve a tím se zvyšuje krevní srážlivost, popřípadě konzumují alkoholické nápoje, které svým močopudným účinkem ještě více mohou působit na zvýšení hustoty tělesných tekutin.
• V ekonomické třídě jsou sedačky pro cestující umístěny velmi blízko vedle sebe a navíc jsou konstruovány do tzv. bezpečnostní polohy, což nutí cestující sedět neustále s pokrčenými dolními končetinami. Právě tato poloha vede ke stlačení podkolenní žíly a tím opětovně k omezení žilního toku v končetinách.
• Pospávání vsedě vede k poklesu svalového napětí končetin a tím opětovně ke zpomalení žilního proudu.
Když se tyto popsané okolnosti spojí s některými rizikovými faktory žilní trombózy, která pacient již má, riziko žilní trombózy během cestování letadlem výrazně stoupá.
• obezita a vysoký vzrůst
• kuřáctví
• prodělaná trombosa hlubokých žil v minulosti
• operace pánve a dolních končetin nebo úrazy proběhlé v nedávné době
• těhotenství
• ženy užívající antikoncepci nebo hormonální léčbu v době přechodu
• přítomnost křečových žil na končetinách, proběhlé povrchové záněty žil
• muži a ženy starší 65 let
• přítomnost poruchy krevní srážlivosti, tzv. trombofilie, kterou má cca 3 – 5% populace. Tzv. trombofilie by se měla vždy vyšetřit u pacientů s trombózou a plicní embolií vzniklou před 40 rokem věku a dále pak u nejbližších pokrevních příbuzných pacientů, u kterých byla tato porucha již prokázána.
• bolest a teplo v dolní končetině
• pocit pálení kůže na končetině
• zarudnutí a otok kotníku nebo lýtka, popř. stehna
• náhlá bolest na hrudi a náhlý pocit nedostatku vzduchu (plicní embolie)
Tyto příznaky se mohou projevit již během cestování, ale mohou se vyskytnout i s odstupem, až za 10–14 dní po ukončení cesty. Při objevení se výše popsaných příznaků ihned vyhledejte lékaře, který zařídí další nezbytná vyšetření a popřípadě protisrážlivou léčbu. Návštěvu lékaře neodkládejte!
Možnost onemocnění cestovní trombózou lze účinně snížit. Všichni, kteří cestují letadlem, by měli dodržovat následující zásady:
• cvičení končetin během letu – vstávat každou hodinu a projít se cca na 5 minut, není-li chůze dovolena, pak alespoň cvičit ploskami (zvedání nohou nahoru a dolů a otáčení v kotnících) minimálně 20x za hodinu
• dostatečný příjem tekutin – častější pití minimálně 250 ml každé 2 hodiny, omezit na minimum příjem kávy a alkoholických nápojů (mají močopudný účinek a tím zvyšuji hustotu krve)
• neužívat léky na spaní a uklidnění – spánek snižuje svalové napětí v končetinách, což vede ke zpomalení krevního toku v žilách
• povolení si opasku popř. rozepnutí knoflíku u těsných kalhot – tím se sníží tlak v oblasti pánve a vyhneme se tak snížení krevního toku v pánevních žilách
• neužívat ponožky a podkolenky s těsnou škrtící gumou na horním okraji, popřípadě si zakoupit v prodejně zdravotních potřeb kompresní punčochy I. třídy, které napomáhají návratu žilní krve z končetin.
Cestující, kteří mají některý z výše popsaných rizikových faktorů, by před odletem měli navštívit svého ošetřujícího lékaře a probrat s ním veškerá rizika spojená s cestováním. Lékař může předepsat jednak kompresní punčochy II. třídy, které pomáhají svým postupně snižujícím se svěrem účinně pasivně vytlačovat krev z končetin, jednak některé účinné léky (např. Detralex), které zvyšují napětí žilní stěny, čímž zabraňují otokům a nežádoucímu snížení toku krve v žilách.
U těch nejrizikovějších osob, které prodělaly v minulosti hlubokou žilní trombózu či plicní embolii a již neužívají protisrážlivou léčbu nebo mají zjištěn tzv. trombofilní stav, popřípadě se léčí s nádorovým onemocněním nebo srdečním selháním, lékař předepisuje protisrážlivé injekce štěpeného, nízkomolekulárního heparinu. Tuto injekci, která je již od výrobce natažena příslušnou dávkou účinné látky a opatřena velmi tenkou jehlou, si pak pacient sám vstřikuje 2 hodiny před odletem pod kůži do břicha (nejlépe tedy přímo na letišti po odbavení v transitním prostoru na toaletě). Letištní personál je s touto problematikou dobře obeznámen a tak při odbavení a celních kontrolách nejsou s těmito léky žádné problémy.
Zdravotní pojišťovny v této indikaci bohužel léčbu nehradí, cena jedné dávky nízkomolekulárního heparinu (tj. 2 injekce) na cestu tam a zpět se však pohybuje okolo 250 Kč a snížení rizika cestovní trombózy je tak vysoké, že se tato malá investice do svého zdraví jistě vyplatí. V minulosti doporučované užívání kyseliny acetylsalicylové (Acylpyrin, Aspirin, Anopyrin) během letu nebylo neprokázáno jako účinné, protože tato látka působí protisrážlivě v tepenném řečišti, nikoliv v řečišti žilním.
Autor: MUDr. Tomáš Klimovič
Čtěte také: Cestovní trombóza - zánět žil 1. část
Zdroj: Žilní poradna
ChytráŽena.cz