Chalupa na Slovensku

V souvislosti s létem, s prázdninami a časem dovolených si dovolím zavzpomínat na krásné prázdninové dny na chalupě na Slovensku. Naši koupili, když jsme byly ještě já a má sestra hodně malé, chalupu na Slovensku hned za Čadcou, v Zákopčí. 

Milovala jsem to tam. Dívaly jsme se se sestrou, jak se pletou ručně korbáčíky. To jsme chodívali s rodiči do jedné rodiny, s kterou se rodiče seznámili, sedávaly jsme my dvě holky na štokrleti u kamen, naši na židli u stolu, a hltaly jsme každičký pohyb svižných rukou stařičkých babiček, které korbáčiky pletly. A přitom krásně vyprávěly pověsti z toho kraje. Taky jsme chodily do sousední chalupy k lidem, kteří se jmenovali příhodně Slovákovi, dívat se na krávu. Pro městské holky to bylo něco exotického  a vzácného. Pan Slovák nás jednou dokonce na kravičce povozil. Tahaly jsme strakaté králíky z králíkárny a mazlily se s nimi, nosily vajíčka z kurníku, nebo sledovaly vepříka v chlívku. Před hospodou na návsi se pásly husy a já se jich strašně bála. 

Kejhaly a natahovaly dlouhé krky. Chodili jsme na hřiby, tehdy Slováci sbírali jen praváky, a tak ostatní se dalo kosit kosou. Na kraji lesa byla spousta bedel, kozáčků atd. S bandaskou jsme sbírali maliny, ostružiny i borůvky. Tam jsem poprvé zkusila chuť brusinek. A pod kopcem byl kostel. Babky tam chodily v krojích přes lesy, přes kopce, ve vysokých šněrovacích botách. Já, ač nejsem věřící, jsem to tam strašně milovala. Vždy jsem chtěla jít se podívat na mši. Vonělo mně to tam kadidlem, pozorovala jsem ty staré babky, upravené a sešněrované v místním kroji. A ta výzdoba...

 Také jsme se koupaly se sestrou a ostatními dětmi v chladné vodě potoka a snažily jsme se chytit některou z ryb, kterých v potoce byla spousta. Bezvýsledně. A občas jsme si vyprosily spaní na slámě ve stodole! Koupaly jsme se ve škopku, protože chalupa zatím neměla koupelnu. A v malé plechové vaničce, v které nás maminka koupala, když jsme byly malé. Tam jsem si zadřela svou první třísku do prstu, spadla poprvé ze stromu a snad mě tam i poprvé štípla vosa. 

Prázdniny spojené s pobytem na naší chalupě na Slovensku mám spjaty s krásnou, bezstarostnou dobou dětství, plnou her a zábavy. No a po letech přišlo rozdělení a naši chalupu prodali. Nechtěli jezdit na vlastní chalupu „do zahraničí“. A dnes už malé děti slovensky ani nerozumí a připadá jim to jako jiný vzdálený jazyk. No, není to škoda?

Pegonela - čtenářka

ChytráŽena.cz