Čím je cenný med - Bez medu to nejde

Med je produktem obrovské píle včel při sběru nektaru a medovice, při které je současně zajištěno opylení a tak i další trvání většiny našich rostlinných druhů. Med je vlastně vedlejším produktem včelařství z pohledu jeho hospodářského významu. Sklenice s obsahem 1 kg květového medu je dokladem o opylení přibližně 3 milionů květů.

Pro spotřebitele je však jistě zajímavější, jaké je složení produktu, které včely tak usilovně vytvářejí. ( Přiznejme si, že tak zřejmě nečiní z nějakých vyšších v přírodě univerzálních důvodů, ale z prosté snahy o získání dostatku energie i dalších živin nezbytných pro přežití včelstva, které se celoročně chová podobně jako teplokrevný organismus člověka a udržuje stálou vnitřní teplotu svého společenstva, která je většinou výrazně vyšší než teplota okolí. ). Průměrné včelstvo tak musí každoročně přinést z přírody asi 200 kg nektaru a medovice a k tomu ještě asi 30 kg pylu a 20 kg vody jen pro vlastní spotřebu. Dalších 30 - 150 kg nektaru a medovice podle síly včelstva a podmínek stanoviště se teprve přemění v 10 - 50 kg medu, který může včelař odebrat. Med je tak oproti sladině donášené včelami z přírody 2x - 3x zahuštěn a na tuto energeticky náročnou činnost se spotřebuje také část donesené sladiny. Přitom je med obohacen o další látky dodané v procesu jeho zpracování včelami.

Průměrně med obsahuje asi 38 % ovocného cukru ( fruktózy ), 31 % hroznového cukru ( glukózy ), 17 % vody, 7 % sladového cukru ( maltózy ), 5 % vyšších cukrů ( oligosacharidů - více v medovicovém lesním medu a méně v květovém medu ), více než 2 % biologicky aktivních látek - enzymů, vitamínů, barviv a aromatických látek, obvykle méně než 2 % řepného cukru, více než 0,5 % organických kyselin a asi 0,3 % bílkovin. Med je především velmi cenným okamžitým zdrojem energie, kterou dokáže lidské tělo rychle využít. Nevytváří však s ohledem na své optimální složení tak velký náraz spojený s rychlým nárůstem koncentrace krevního cukru.

Nápoj slazený medem, jak bylo zjištěno u vrcholových sportovců, má v porovnání s nápojem slazeným glukózou o glykemickém indexu 100, glykemický index 61 a proto se mnohem lépe hodí pro svoji delší dobu účinku a jeho pozvolnější nástup pro konzumaci před déletrvající sportovní nebo jinou fyzickou zátěží právě med a nápoje slazené medem než jiné energetické nápoje. Z tohoto pohledu vyplývají tak podstatně nižší rizika konzumace medu pro možný vznik a rozvoj diabetu než při slazení řepným nebo hroznovým cukrem.  Minerální látky jsou v květovém medu zastoupeny přibližně z 0,2 %, v medovicových lesních medech a ve vřesovém medu je jich však často až 10x  více. Nejvíce jsou zastoupeny ionty draselné ( v medovicových medech i více než 1500 ppm, zatímco v květových asi 200 ppm ), vápenatých iontů je asi 50 ppm v květových i medovicových medech, hořečnatých iontů je asi 35 ppm v medovicovém medu a asi 20 ppm v květovém medu. Z mikroelementů potřebných pro lidské zdraví jsou v medu významně zastoupeny železo, mangan, měď a selen, přičemž první 3 uvedené mikroelementy jsou významnými složkami aktivních center různých životně nezbytných enzymů a selen patří mezi velmi aktivní antioxidanty likvidující volné radikály, které zvyšují rizika mutací a vzniku nádorových buněk. 

V květovém medu je naopak často velké množství pylu. V 1 kg řepkového nebo jetelového medu je až 10 milionů pylových zrn, které jsou rovněž bohaté nukleoproteiny, minerálními látkami a vitamíny. Látky obsažené v pylu, který je takto trvale konzervován v medu posilují imunitní systém i činnost trávicího traktu. Napomáhají také významně při prevenci vzniku i léčení prostatických potíží. Pravidelná konzumace pylem bohatého květového medu přispívá i k omezení rizika alergických reakcí na pyl v jarním a časně letním období jeho prudkého nárůstu v prostředí. ( Osobám s již vyvinutou silnou alergií na pyl je doporučována spíše konzumace pylem chudého medu akátového medu a medovicových medů. ).

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10