Její domovina se rozkládá na hranicích států Peru, Bolivie, Argentiny a Chile. Tento živočišný druh byl v přírodě již zcela vyhuben pro jejich hebkou srst, která se využívá k výrobě kožichů. Naštěstí se s nimi stále častěji setkáváme jako s domácími mazlíčky. Zajímávé je, že v rezervaci činčil bylo v roce 2006 napočítáno pouze 6000 jedinců tohoto druhu.
Další příbuzní
Činčila krátkoocasá neboli pravá, dnes se s ní již nesetkáme, téměř deset let jsou zcela vyhubené, jediný vycpaný exmplář mají v muzeu ve Frankfurtu nad Mohanem. V zajetí se tento druh pěstuje jen velmi zřídka.
Činčila vlnatá se v zajetí pěstuje velmi často, avšak nejčastěji se setkáváme s křížencem obou těchto druhů. Někteří zoologové je rozdělují ještě do dalších tří skupin, podle státu, ve kterém žijí. Činčily jsou vzdáleně příbuzní s morčaty, pakrálíky či viskoči.
Stavba těla
Dospělá činčila dosahuje délky těla 25 - 35 cm bez ocasu a hmotnosti asi 500 - 600 gramů. Jedná se tedy opravdu o drobné živočichy. Původní barva srsti byla tmavší šedá s bílou náprsenkou a světlejší srstí na bocích, říká se jí Standart grey. Dnes je ale vyšlechtěno spoustu barevných mutací.Pohlavně dospívají zhruba mezi 4 - 6 měsícem života, ale do chovu by se samičky měly dát až po dosažení 8 měsíce věku a minimální hmotnosti 500 gramů, aby dobře zvládly březost a porod.
Rodina
Březost u činčil trvá 111 dní, což je na tak malé zvířátko nepříjmně dlouho. Rodí se většinou 1 - 3 mláďata, vyjímečně až 6. Mláďata jsou zcela osrstěná a ihned po porodu vidí. Jejich hmotnost se pohybuje kolem 50 gramů.
Ihned po porodu může sameček samičku znovu nakrýt, proto je dobré samečka pár dní před porodem od samičky odebrat.
Potrava
V přírodě se živí převážně suchou trávou a keři, k přilepšení mají některé plody. K pochoutce patří plody opuncie. U kaktusu si vykouše vnitřní dužinu, aby se vnější stranou nepopíchala o trny a plod je jen její.
ChytáŽena.cz