Trápí vás opakované infekce močových cest a vy se za to stydíte, protože si hodně lidí myslí, že jde o následek promiskutního života nebo nedostatečné hygieny? Zapomeňte na tyto pověry a svěřte se svému lékaři: infekce má totiž spojitost především s vaší imunitou.

Ženy postižené opakovanými infekcemi močových cest často zkoušejí všechno možné: vychvalované přípravky s brusinkami, urologické čaje, ledvinové diety... Jenže nic z toho obvykle nepomáhá, a když, tak jen na nějakou dobu a infekce se po čase vrátí. Kupříkladu brusinky opravdu příznivě ovlivňují sliznice a zmírňují obtíže, samotnou infekci ale nikdy úplně nepotlačí.

S jednorázovými infekcemi se lze úspěšně vypořádat antibiotiky, pokud však ani ty nemají trvalý efekt, doporučuje se systematické posílení obranyschopnosti (imunity) dolních močových cest neboli imunoterapie. Antibiotika totiž sice zajistí, aby se bakterie ve sliznicích dále nemnožily, neposilují však obranyschopnost pro další bakteriální útok. A právě narušená imunita dolních cest močových je hlavním důvodem opakovaných infekcí.

Ke vzniku močových infekcí přispívá mnoho různých faktorů: kromě již zmíněné snížené obranyschopnosti to jsou například některé vrozené odchylky (například zúžení močové trubice), gynekologické choroby (především vleklé záněty čípku a vaječníků) či léčba onkologických onemocnění.

Paradoxně ale nejčastěji onemocní ženy, které nemají žádné zjevné odchylky na močových cestách a navíc přísně dodržují hygienická pravidla. Pokud ovšem uvěří, že za nemoc naopak může jejich nedostatečná hygiena, jde o první krok k dalším problémům: nadbytečná hygiena vysušuje sliznici a v mikroprasklinkách se pak bakterie lépe zachytí.

Ženy, které poprvé zažijí příznaky infekce dolních močových cest, by měly vždy zajít k lékaři. Pokud se infekce vrací, spolehněte se na samoléčbu pouze tehdy, jsou-li projevy nemoci nevýrazné, tedy při nepatrně častějším nutkání k na toaletu a mírných pocitech pálení. Pokud během dvou až tří dnů tyto příznaky nezmizí, navštivte raději lékaře.

A už vůbec s tím neváhejte v případě, objevila-li se v moči moči krev, cítíte silné pálení a řezání, máte teplotu a bolesti v bedrech. Budete-li se snažit nemoc ignorovat a takzvaně přechodit, přivoláte si tím velké potíže v budoucnosti. Opakované záněty dolních močových cest totiž způsobují chronické změny jejich sliznic, mohou snížit objem močového měchýře a vést k závažným zánětům ledvin.

Některé statistiky říkají, že s močovými infekcemi se během svého života setká každá druhá žena. Nejde tedy o nějak výjimečné onemocnění, ale o běžnou nemoc, která není žádným stigmatem. Prudký nárůst výskytu močových infekcí souvisí s rozvojem pohlavního života a pravidelné menstruace. Jejich příčinou bývá mechanické zanášení bakterií, které se vyskytují na hrázi ženy a pocházejí ze střeva, na sliznice močových cest.

Přenosu lze zabránit jenom těžko, dokonce i použití kondomu nic neřeší – bakterie se do močových cest dostanou na něm. Rizikový je samozřejmě anální sex, opakující se infekce močových cest ale nejsou důsledkem promiskuity partnerů ani nevhodných sexuálních poloh.

Pokud se i přes léčbu antibiotiky infekce vracejí, měl by lékař přistoupit k již zmíněné imunoterapii (zjednodušeně lze říci, že u antibiotik platí zásada třikrát a dost: imunoterapie se doporučuje po třetí až páté recidivě nemoci podle závažnosti a časové vzdálenosti mezi jednotlivými záněty).

Předepisují se takzvané bakteriální lyzáty (speciální směsi bakterií či jejich částí), které zvyšují produkci imunoglobulinů třídy IgA – tato molekula zabraňuje bakteriím zachytit se na povrchu sliznic močových cest, takže nemohou způsobit infekci. „Velmi se osvědčuje lék, který vám může předepsat pouze lékař, většinou urolog. Je připravený z 18 kmenů bakterie E. coli, jež stojí za čtyřmi pětinami případů vzniku infekcí močových cest. Stimuluje oslabený imunitní systém, který pak mnohem lépe reaguje na bakteriální útoky zvenčí,“ zdůrazňuje doktor Miroslav Louda z Urologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové. Imunoterapie ovšem vyžaduje jistou trpělivost – léky musí zkušený odborník podávat dlouhodobě a systematicky, obvykle tři měsíce (ale třeba i rok) a u těžkých případů poškozených sliznic i déle.