Název diabetes mellitus neboli cukrovka užíváme pro několik různých onemocnění. Jejich společným projevem je zvýšená hladina cukru v krvi - hyperglykémie.

Rozhodující mírou se na regulaci množství cukru v krvi podílí hormon inzulin. Pomáhá buňkám v těle cukr přijímat, aby ho mohly využít jako zdroj energie.

Nedostatečné působení hormonu inzulinu vede ke vzniku cukrovky. Sníží se transport cukru z krve do buněk, které pak trpí nedostatkem energie. Hladina cukru v krvi naopak stoupá. Zvýšená hladina cukru v krvi je hlavní příčinou akutních i pozdních komplikací diabetu.

Rozlišujeme následující typy cukrovky: cukrovka 1. typu, cukrovka 2. typu a ostatní typy diabetu. Téměř 99 % diabetiků v naší populaci trpí diabetem 2. nebo 1. typu.

Cukrovka 1. typu se vyznačuje úplným chyběním inzulinu v těle. K manifestaci onemocnění dochází zpravidla po větší fyzické eventuálně psychické zátěži, např. infekce, trauma, těhotenství. Protože jsou buňky produkující inzulin zničeny, musíme ho po celý další život pacienta dodávat do těla injekčně. Pacienti se musí stravovat v souladu se zásadami diabetické diety. Tímto typem cukrovky trpí 7 % diabetiků v České republice.

92 % nemocných cukrovkou tvoří diabetici 2. typu. Cukrovka 2. typu postihuje častěji starší osoby s nadváhou a obezitou. K dosažení normální hladiny cukru v krvi je nutné zvýšené množství inzulinu. Cukrovka 2. typu se často pojí s řadou dalších metabolických odchylek např. obezitou, vysokým krevním tlakem, zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi. Základem léčby je důsledné dodržování diabetické diety. Velmi prospěje rovněž zvýšení pohybové aktivity, které zlepšuje využití cukrů přítomných v krvi. U obézních nemocných bývá účinným léčebným opatřením redukce hmotnosti.

Jaké bývají příznaky cukrovky?

Cukrovka mívá zpočátku nespecifické a mnohdy diskrétní příznaky. Mezi klasické příznaky diabetu patří žízeň, časté močení i během noci, hubnutí při normální chuti k jídlu, únavnost, přechodné poruchy zrakové ostrosti, náchylnost k infekcím. Tyto potíže mohou být vyjádřeny u každého nemocného v různé míře, některé převažují, jiné mohou chybět. Jak a kdy se cukrovka projeví, záleží na jejím typu, na věku, zdravotním stavu a v neposlední řadě na životním stylu postiženého. Cukrovka 2. typu velmi často probíhá dlouhou dobu bez příznaků. Nebo mohou být potíže velmi mírné, proto jsou přehlíženy a připisovány jiným příčinám, např. pokročilému věku.

Akutní komplikace cukrovky vyžadují pobyt pacienta v nemocnici a energickou léčbu. Mohou vzniknout jako první projev cukrovky, při horečnatém onemocnění, při nedodržování diabetické diety, režimových opatření a rovněž při nedostatečné aplikaci inzulinu. Nejčastější příčinou bývá bohužel špatná spolupráce ze strany pacienta.



Oční komplikace cukrovky
Poškození oční sítnice cukrovkou – diabetická retinopatie- je nejčastěji se vyskytující pozdní komplikací diabetu v ČR. Postihuje téměř 12 % diabetiků. Voda, bílkoviny a tuky z krve vystupují do sítnice. Tyto změny jsou při vyšetření viditelné na očním pozadí. Vzniká otok. Ten je velmi nebezpečný v oblasti nejostřejšího vidění, kde vede až ke ztrátě zraku. Ke ztrátě zraku vlivem diabetické retinopatie došlo v ČR roce 2007 u 2,6 % diabetiků.

Postižení ledvin
V ledvinách se stěna jemných kapilár, které umožňují filtraci krve, stává tlustší. Klubíčka kapilár, jež v ledvinách filtrují krev, nejsou funkční, zanikají. Tak výkonnost ledvin, při očišťování vnitřního prostředí těla, klesá. Nakonec ledviny selhávají úplně. Popsané chorobné změny označujeme jako diabetickou nefropatii. Trpí ji 10 % tedy asi 75 000 diabetiků.

K poškození vedení vzruchu jednotlivými nervy, může dojít kdekoliv v těle. Následky vidíme nejčastěji na dolních končetinách. Je snížena citlivost na dotyk, vibrace i bolest. Nohy brní nebo bolí. Tyto chorobné změny mohou vést spolu se sníženou obranyschopností diabetiků ke vzniku nehojících se defektů na nohách, které označujeme jako syndrom diabetické nohy. Tato komplikace byla popsána u 5,6 % diabetiků.

Racionálním stravováním bez nadbytku jednoduchých cukrů a tuků, dostatkem fyzické aktivity a udržováním normální tělesné hmotnosti lze vznik cukrovky hlavně 2. typu oddálit o mnoho let. Jestliže již došlo ke vzniku diabetu, může pacient takovým to chováním, vývoj choroby zpomalit a zabránit vzniku akutních i pozdních následků cukrovky.