Pochopit problematiku daní není vůbec snadné, snad vám pomohou následující řádky k pochopení alespoň základních věcí, které se týkají naší daňové soustavy. To, proč máme tak neskutečně vysoký státní dluh vám ale příliš nepoodhalím ani společně nenajdeme možnosti jeho odstranění. Což je tedy možná škoda.
Daňová soustava České republiky je jinými slovy soustava daní našeho státu. Daň můžeme definovat jako příjem daňového rozpočtu, který ze zákona odčerpává část důchodů od nás – občanů a to na nevratném principu. Pod pojmem důchod si nemůžeme představit pouze ten starobní, ale veškeré naše příjmy, které máme. Nevratný princip znamená, že i když daně platíme, přímo za ně „na ruku“ nic nedostáváme. Jsou použity na potřeby státu (na platy úředníků, ministrů atd...však víme)
Daňová soustava musí brát však ohled na určité faktory, mezi které patří například sociální únosnost daní. To znamená,že daně musí být nastaveny tak, aby se občanům vůbec „vyplatilo“ nechat se zaměstnat u zaměstnance a nepracovat na „černo“. Také by měl stát brát v potaz to, že pokud stanoví daně ve výši například 60 %, lidé je sice budou muset zaplatit, avšak na nájem a další potřeby jim již finance nezbudou, takže je stejně ve finální podobě bude dotovat stát. Ovšem pokud se tímto faktorem řídili naši politici to opravdu nevím, jelikož náš stát má jedny z nejvyšších daní vůbec.
Dalším faktorem, ovlivňující výši daní jsou potřeby státu, do kterých spadají také administrativní a technické záležitosti a k tomu snad opravdu není co dodávat. Dále potom fakt, že občané chtějí platit co nejméně, takže by se tomu měla výše daně přizpůsobit. Tato zásada je u nás také myslím trošku potlačena. V neposlední řadě musíme dbát na mezinárodní smlouvy, které určují maximální (i minimální) výši daní.
V našem státě také existují určité principy, na kterých je daňová soustava postavena. Jedním z principem je princip spravedlnosti, který stanovuje stejnou výši daně pro všechny občany (určitě ale víme, že ve skutečnosti to tak spravedlivě nevypadá), dále se u nás uplatňuje všeobecnost zdanění, což znamená, že jsou zdaněny všechny příjmy, naše daňová soustava musí být také v souladu s předpisy Evropské unie a stát se snaží podporovat prostřednictvím daní prospěšné aktivity. Tuto zásadu harmonizace můžeme chápat třeba tak, že pokud firma přispěje nějakým finančním darem dětskému domovu, může si tuto částku odepsat z daní.
Zkrátka a dobře, výše jsem vám popsala, jak by měla naše daňová soustava vypadat. Ale pokud to srovnáme se skutečností, jistě mi dáte za pravdu, že je to úplně jinak...
Vendi V.
ChytráŽena.cz