Občas vytáhla takovou otvírací krabičku s papírkama, vždycky se do ní dívala a podle toho, co tam viděla, mi povídala nějakou pohádku.
Maminka ze mě měla velkou radost, protože říkala, že ze mě bude čtenář nebo tak něco. A říká to hlavně proto, že když mě přinese k takové veliké věci plné těch krabic s papírkama, tak na to moc rád koukám. A to v jednom kuse, moc se mi to líbí. Maminka říkala, že se to jmenuje knihovna a ty krabice v tom jsou knížky. Vždycky mě vezme ke knihovně a ukáže na nějakou knížku a povídá mi, že tohle nečetla, tohle četla víckrát a tamto jednou... Ukazuje mi různá písmenka a to se mi moc líbí. Těch písmenek je tam strašně moc a hrozně by mě zajímalo, kolik jich jen může být. Až budu větší a budu umět počítat, tak si je všechny spočítám, abych věděl, kolik jich tam je.
A asi už i vím, jak je to s tou nocí, protože maminka už nemá pod očima tmu a pořád mě chválí, že jsem v noci krásně spinkal a o papání jsem si řekl jen dvakrát. A takhle to teď chodí pořád a maminka z toho má velikou radost. Prostě když otevřu očička a nic nevidím, tak to je asi ta noc. Takže pokud nemám opravdu hlad, tak vždycky zavřu očka a spinkám dál.
A taky jsme s maminkou navštívili paní doktorku a mně se to docela líbilo. Paní doktorka byla moc hodná a řekla mamince, že už mám 53 centimetrů a 3,5 kilo a maminka z toho byla moc veselá. Podle paní doktorky jsem zdravý a to mamince udělalo taky velkou radost.
Za paní doktorkou prý budeme chodit pravidelně a taky mě prý čeká očkování. Nemám představu o tom, co to znamená pravidelně a co je to očkování, ale protože jsem zvědavý kluk, tak se na to moc těším!
Dorie - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz