Bratr vzal traktor, vlečku, někteří jeli s ním na té vlečce a my ostatní za nimi autem. A samozřejmě, že sebou jsme vezli velkou tašku s jídlem, bez něj by nebyla síla na práci. K tomu musí být i něco na pití, aby se nám dařilo. Maminka se postarala o všecko. Přijeli jsme k lesu, samozřejmě auto muselo zůstat na kraji, dál bychom se s ním ani nedostali.
Tak hoši připravili pily a šlo se na to. Řezali stromy k tomu určené, my ostatní jsme osekávali haluze z těch pořezaných stromů a tak jsme pilně pracovali. Když byla přestávka, museli jsme se posilnit a zapít tu naší námahu. Bráška se zatím šel projít po lese, aby si srovnal záda. My už opět pracovali a brácha nikde, tak jsme ho začali volat a nakonec já se sestrou jsme šly a hledaly ho.
Po dlouhé době jsme ho našli, vedle sebe měl tašku s houbami a klidně si spal pod stromem v mechu. Ani mu nevadilo, že my musíme pracovat a on si klidně odpočívá. Asi ho zmohly ty dvě štamprličky slivovice, nebo jich bylo více, to nám nechtěl prozradit. Ale nakonec jsme dřevo udělali v pohodě, maminka byla spokojena, oběd nám dala. Za práci i nějakou tu skleničku na posilněnou. Pak jsme si mohli dát i více skleniček, nakonec jsme si zazpívali, zavzpomínali na práci v lese loni, my totiž jezdíme takto každý rok, bylo to moc fajn a doufám, že si to příští rok zase vyzkoušíme, jak se dělá dřevo.
Autor:Sarita
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz