Máme maminku, která bydlí na vesnicí a to znamená také, že se musí připravovat dřevo na topení na zimu do kamen. Jelikož jsme dost početná rodina, tak si dřevo chodíme do lesa dělat sami. Napřed jsme si museli sehnat povolení a pak hurá do lesa.

Bratr vzal traktor, vlečku, někteří jeli s ním na té vlečce a my ostatní za nimi autem. A samozřejmě, že sebou jsme vezli velkou tašku s jídlem, bez něj by nebyla síla na práci. K tomu musí být i něco na pití, aby se nám dařilo. Maminka se postarala o všecko. Přijeli jsme k lesu, samozřejmě auto muselo zůstat na kraji, dál bychom se s ním ani nedostali.

Tak hoši připravili pily a šlo se na to. Řezali stromy k tomu určené, my ostatní jsme osekávali haluze z těch pořezaných stromů a tak jsme pilně pracovali. Když byla přestávka, museli jsme se posilnit a zapít  tu naší námahu. Bráška se zatím šel projít po lese, aby si srovnal záda. My už opět pracovali a brácha nikde, tak jsme ho začali volat a nakonec já se sestrou jsme šly a hledaly ho. 

Po  dlouhé době jsme ho našli, vedle sebe měl tašku s houbami a klidně si spal pod stromem v mechu. Ani mu nevadilo, že my musíme pracovat a on si klidně odpočívá. Asi ho zmohly ty dvě štamprličky slivovice, nebo jich bylo více, to nám nechtěl prozradit. Ale nakonec jsme dřevo udělali v pohodě, maminka byla spokojena, oběd nám dala. Za práci i nějakou tu skleničku na posilněnou. Pak jsme si mohli dát i více skleniček, nakonec jsme si zazpívali, zavzpomínali na práci v lese loni, my totiž jezdíme takto každý rok, bylo to moc fajn a doufám, že si to příští rok  zase vyzkoušíme, jak se dělá dřevo.