Stres má bezesporu dvě zcela odlišné tváře. Může nám pomoci v osobním rozvoji, ovšem také nás může "spálit na troud". Stres ale můžete využít i ve vlastní prospěch..
Dvojí tvář stresu
Psychologové dnes rozlišují dva druhy stresu – eustres a distres. Předpona eu- znamená dobrý. Eustres je přesně to, co vás kdysi nutilo sednout k učebnici a zodpovědně se připravit na zkoušku. Jde o příjemné mrazení v zádech, které cítíte při napínavé detektivce. Je to stres, o kterém víte. A hlavně jej máte pod kontrolou. Jde o jednu z nejsilnějších motivací k osobnímu růstu.
Od stresu k frustraci
Jste v kanceláři obklopeni moderní technikou, kolem níž chodíte raději v uctivém oblouku? Máte problémy s novým softwarem – takže vaše pracovní tempo je dost pomalé… a šéf to vidí…? Čarují vaše děti doma u počítače a vy si připadáte jako negramotní, dobří na odpis? Právě prožíváte stres, depresi až frustraci. Pokud se těmto pocitům poddáte, začne se vám v nadledvinách tvořit značné množství kortizolu. Tento hormon je nutný k přežití. Pravěkým lovcům umožnil zachránit si kůži před dravou zvěří. Nám dodnes pomáhá překonat značnou fyzickou zátěž. Ale při dlouhodobých psychických stresech je jeho nadměrné působení škodlivé pro nervový systém. Poškozuje zejména oblast hippokampu – centra paměti. Poruchy tohoto centra jsou časté u různých demencí.
Otočte si stres o 180°
A přitom stačí velmi málo. O tom, jestli nás stres totálně rozloží, nebo nás popožene vpřed, rozhodujeme my samy. Jde o postoj k dané zátěži. Proč má být výpočetní technika noční můrou?! Když si s počítačem poradí kdekterý puberťák, mohu se to naučit taky. Anebo se mohu naučit cokoli jiného, co mi schází. Důležitá je hlavně dobrá motivace. Dělám to proto, že chci, nutně potřebuji a proto, že budu znát něco, co uplatním. Držet krok s dobou jen hezkým přelivem umí každá. Já dokážu víc!
Na učení není nikdy pozdě. Právě ve vyšším věku je zároveň určitou prevencí demence. Nebo alespoň oddálí její nástup. Jsou to cíle, které ženou člověka vpřed. Není důvod je po padesátce nemít!