V poslední době se ve všech typech médií stále častěji
objevují nepravdivé, klamavé a zavádějící informace jak o výživě obecně, tak o
jednotlivých potravinách. Dopad
důsledného převzetí a aplikace některých těchto informací bohužel může vést až
k poškození zdraví. Přesto těmto informacím řada lidí věří, často i lidí se
vzděláním v patřičném oboru.
Alarmující je rovněž skutečnost, že se s mýty o výživě a potravinách stále častěji setkáváme i u studentů při zkouškách a při diskusi s nimi se ukazuje, že někteří těmto „mýtům“ věří víc, než informacím předávaným ve škole, což velmi znesnadňuje jak úlohu učitele, tak i osvěty v oblasti výživy a potravin obecně. Smutným faktem pak je, že tyto mýty šíří nejen málo kvalifikovaní odborníci na výživu, ale mnohdy i lidé vzdělaní v oblasti lékařství, potravinářství a příbuzných oborech, jimž toto vzdělání dodává v očích laické veřejnosti na důvěryhodnosti. Proto jistě nezaškodí se na tyto mýty podívat zblízka a alespoň některé uvést na pravou míru.
ÉČKA
Příklad mýtů
• Všechny přídatné látky s kódem Exxx jsou škodlivé, více nebo méně, bez ohledu na množství a bez ohledu na jejich negativní toxikologické testy.
• Přestože všechna éčka prošla zdravotními testy, mají stejně mnohé z nich na zdraví člověka negativní vliv.
• Studie u éček ověřují jen jednu neškodlivou dávku na den, zatímco člověk obvykle sní více kusů potravin. Tím dochází k hromadění látek v těle a k překročení bezpečné míry.
• Éčka maskují nekvalitní potraviny.
• Konzumace pokrmů bez aditiv vede ke zlepšení zdravotních problémů řady pacientů. U dětí, které jedly stravu bez přídatných látek a nejznámějších alergenů, došlo během tří dnů k vyléčení nebo výraznému zlepšení původního onemocnění, často vymizely i další problémy dětí jako je astma či ekzémy.
Vysvětlení
Hlasatelé těchto myšlenek jsou na štíru nejen s logikou (nezáleží jim na použitém množství), ale i s nálezy vědců na celém světě, protože upřednostňují úsudek jednotlivce proti nálezům výzkumných pracovišť. Skandalizující efekt jejich tvrzení umožňuje lépe proniknout do médií, zvláště těch bulvárních.
Podle jejich metodiky zjišťování „škodlivosti“ potravin podle počtu látek s kódem E jsou např. čerstvá rajčata velmi škodlivá, protože obsahují 16 „éček“ (podle hodnocení, které uvádí Ing. Vít Syrový v článku o 10 nejškodlivějších potravinách). Jsou to E101 (riboflavin – vitamin B2), E160a (karoten), E160d (lykopen), E161 (karotenoidy), E251 (dusičnan sodný – chilský ledek), E 262 (octany sodné), E300 (vitamin C- kyselina askorbová), E307 (alfa-tokoferol), E308 (gama-tokoferol), E309 (delta-tokoferol), E325 (mléčnan sodný), E330 (kyselina citronová), E375 (vitamin B3, niacin), E440 (pektiny), E544 (vápenaté polyfosfáty) a E621 (glutaman sodný).
Dalším příkladem je použití fosforečnanů v tavených sýrech. Pravdou je, že právě fosforečnany jsou důvodem poněkud snížené využitelnosti vápníků tavených sýrů oproti přírodním sýrům. Když ale laik z neznalosti protestuje proti použití čtyř různých aditiv na bázi fosforečnanů místo jednoho, neví, že v případě použití většího počtu různých preparátů se projevuje jejich vzájemný stimulační účinek, díky němuž bude celkový obsah fosforečnanů nižší než při použití jediného aditiva.
Pokud jde o nařčení výrobců potravin, že použitím aditiv maskují mizernou surovinu, lze se na problém podívat i z druhé strany. Aditiva totiž umožňují nabídnout širší paletu cenově odlišných výrobků. Žádný z nich není zdraví škodlivý (množství aditiv se přísně kontroluje), pokud do hodnocení škodlivosti nezahrneme i přejídání. Při koupi auta se rovněž musíte rozhodnou mezi hodnotově rozdílnými vozy, podle vašich možností. Tak je tomu i u potravin.
Autoři: Ing. Ctibor Perlín, CSc., prof. Ing. Jana Dostálová, CSc.
Společnost pro výživu, Fórum zdravé výživy