Na třídě Budovatelů mě doslova přepadla stará cikánka ověšená nevkusnou barevnou bižuterií a jala se mi vykládat můj osud. Fajn. Dodnes jsem o růžovém obláčku své budoucnosti neměla nejmenších pochyb. Kdykoliv žvýkám k obědu housku a na displeji bankomatu se mi objeví notoricky známý zůstatek 26,50.- ( což mi bankomat nevím proč nechce dát), uklidňuji se představou sebe jako úspěšné zubní techničky obklopené vyfešákovanými dvojčátky a precizně zastřiženými tujkami kolem vily na Ořechovce.
Věštba staré cikánky v podstatě začala v tomto duchu. "Vidím velikýýýý, velikýýý úspěch". Vy budete moc šťastná mladá paní. Za dvě stovky. Mojí plastickou představu vilky a dvojčátek poněkud zhatila poslední věta. "Ale já nemám dvě stovky" povídám s úsměvem. "Tak vyberte pani"! a ukázala nekompromisně na bankomat na rohu. "Ale" polkla jsem housku " Ale já nemám ani v bankomatu"
Chvíle nechápavého ticha. ( vrásčitou tváří zkušené vědmy proběhl stín pochybnosti. "Že by špatná věštba obsahu mé šrajtofle?!").
"Tó je špatný slečinko! Já ti řekla budoucnost a ty nezaplatíš!" Dívala jsem se na ní přiblble a hltavě žvýkala patku housky. Cikánka byla evidentně zvyklá na situaci, kdy někdo má, ale nedá. Já bych i dala, ale nemám! To byla novinka.
V repertoáru vrásčité chodící věštírny figurovala ale jen jedna reakce. Šla za mnou několik desítek metrů a předpovídala mi nejrůznější muka a útrapy. Poslední, co jsem slyšela při naskočení do tramvaje bylo slovo "hlad"
Ach jo. A mám to spočítaný. Jako by nestačilo, že mám nejhorší horoskopy ze všech znamení a v tarotech mi neustále vychází různé hrůzy, ruiny, kostlivci a meče. Uklidňuji se tím, že horoskopy píše do časopisů nějaký zakomplexovaný pisálek, kterému nějaká žena ve znamení kozoroha zlomila srdce a on si to teď kompenzuje!
Ono taky odhadnout, že dnes zmoknu, někde utrpím malý úraz ( což je u mě na dennodenním pořádku), nebo nemám rozhazovat velké částky za oblečení ( 26,50 ) ?! to není tak těžké. Ale když jedu na zkoušku, na kterou se v žaludečních křečích učím 34 dní 14 hodin denně a ráno před zkouškou si přečtu: Kozoroh: Dnes je váš nešťastný den! Nevylézejte raději z postele! to opravdu není vtipný.
Věříte na osud? Na hvězdy? Já ne Nemůžu! Musela bych schizofrenicky kviklat v posteli a číhat na nějakou solidní předpověď. Takže radši moknu, hladovím a třeba ... se takhle promoknu k té vilce a dvojčatům. A víte co? Třeba tu svojí šťastnou hvězdu vážně mám!
Lindita - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz