Epilepsie je božskou nemocí?

První zmínky o epilepsii lze nalézt v záznamech indické ajurvédské medicíny z 1,5 - 4 tis. let př.n.l.  Popisy různých typů epileptických záchvatů pocházejí z období Babylónské říše 2 000 let př. n. l. Starověký názor, že se jedná o projev posedlosti démony nebo o nemoc seslanou bohy poněkud změnila až hippokratovská medicína půl století př. n. l.  

Ale i později ve středověku byla epilepsie stále považována za trest boží či posedlost ďáblem. Teprve lékaři renesančního období se pokoušeli pohlížet na epilepsii racionálněji. Bohužel ale mnoho archaických názorů na epilepsii přetrvává i v  21. století, ačkoliv tímto onemocněním trpěla řada známých osobností světových dějin -  Julius Caesar, Napoleon Bonaparte, Nicolo Paganini, Vincent van Gogh, Ludwig van Beethoven, Issac Newton, Charles Dickens, Fjodor Michajlovič Dostojevskij a další. Ti všichni žili v době, kdy se epilepsie nedala účinně léčit.

Dnes, díky moderní terapii, se daří ve vyspělých zemích u 70 – 80 % pacientů dosáhnout stavu bez záchvatů. I tak je řada pacientů, u kterých se nedaří tradičními léky dosáhnout kontroly onemocnění, nebo kteří léky obtížně snášejí pro nežádoucí účinky. Proto je důležitý výzkum nových léků a dalších léčebných postupů.

Epilepsie není „jedna nemoc“ s jednotnou příčinou. Název epilepsie se používá u poruch, které se projevují opakovanými záchvaty, jejichž původ je v mozku.  Vznikají tehdy, kdy je narušena rovnováha mezi aktivací a útlumem nervových buněk a převáží aktivace, která se šíří do okolí. Někteří odborníci nazývají tento stav „elektrickou bouří“ v mozku. Epilepsie patří mezi nejčastější mozková onemocnění. Ve světě jimi trpí více než 40 miliónů lidí a více než 6 miliónů lidí v Evropě.  Přepočítáme- li čísla na 10 milionů obyvatel České republiky, pak můžeme odhadnout, že mezi námi žije až 100 000 pacientů s epilepsií.

Příčin je celá řada. Může jít o genetickou poruchu, následek vývojové vady mozku, následek úrazu, nedostatku kyslíku při porodu, otravy, metabolické poruchy, následek poruchy prokrvení, nádorů mozku, arteriovenózních malformací atd. V některých případech se příčinu nepodaří objasnit.

Je třeba si uvědomit, že mozek může reagovat „epileptickým“ záchvatem i u pacienta, který epilepsií netrpí. Stává se to například po alkoholickém excesu, nevyspání, užití drog, úrazů hlavy či otrav. Proto se vyžaduje pro diagnózu epilepsie, aby záchvat byl tzv. „nevyprovokovaný“ výše uvedeným a diagnóza se stanoví obvykle až po 2. záchvatu.

Národní den epilepsie

Informovanost veřejnosti o epilepsii sice za posledních několik let rapidně stoupla, ale „setrvačníkový pohled“ veřejnosti se v čase mění jen pomalu. Ve společnosti dosud panuje řada předsudků, emotivních názorů či dokonce negativních postojů, které dílem vycházejí z neznalosti a dílem ze strachu z neznámého. Tyto postoje jsou někdy spojené s podvědomou nebo vědomou snahou vyřadit nemocné ze společnosti, přinášejí jim řadu druhotných problémů v oblasti emoční, sociální, profesní, školní nebo v partnerských vztazích. 

Aby se upozornilo  na tuto problematiku a mohla být lépe řešena, vyhlašuje se již řadu let třicátého září Národním dnem epilepsie.  I díky tomu je možné během posledních několika let zaznamenávat zvýšený zájem médií o toto téma a rostoucí ochotu podílet se na změně společenského postoje a šíření informací, vedoucích k větší informovanosti jak pacientů, tak široké veřejnosti.

Dne 26. září 2009 se ve Veselí nad Lužnicí uskuteční již sedmý ročník „EPPI“ Vodáckého triatlonu. Tato akce se koná v souvislosti s Národním dnem epilepsie, který připadá každoročně na 30. září. Ve Veselské pískovně se  bude soutěžit ve třech disciplínách (běh, jízda na kole, pádlování) a cílem organizátorů je ukázat, že takové sportovní aktivity se mohou bez rozdílu účastnit všichni, tedy i dospělí a děti s epilepsií.