Vždy, když se vydáme na podobné, turisty hojně navštěvované místo, mám trochu obavy z komerčních aktivit, které narušují historického ducha místa a - proč si dělat servítky - někdy jsou jako pěst na oko. Samozřejmě chápu, že je potřeba návštěvníky na něco nalákat, ale mělo by se tak dít s vkusem a citem.
V případě Křivoklátu jsem byla mile překvapena. Zdejší obchůdky roztroušené po dolním nádvoří nabízejí regionální produkty, řezbářské výrobky, uměleckou i užitkovou keramiku, skleněné číše a poháry, hračky a dekorace z textilu, kované zvonky, smaltované ozdobné předměty a další. V průběhu roku zde probíhají rytířská klání a řemeslnické jarmarky, které do prostředí hezky zapadají. Pokud jste tedy příznivci podobných akcí, jistě si v jejich programu nějakou vyberete.
Hrad Křivoklát nabízí dva návštěvnické okruhy. Volně lze navštívit hradební systém a věž. Více informací naleznete na oficiálních stránkách hradu. Křivoklát mnohokráte využili i filmaři, točily se zde např. Slasti otce vlasti, pohádky Honza málem králem, Třetí princ, některé záběry z Noci na Karlštejně, Bathory, Anděl Páně a další.
My jsme hrad Křivoklát navštívili naposledy v polovině října, kdy zde neprobíhala žádná veselice, která by přitáhla davy, ani zde neproudily znuděné a hlučné školní výpravy. Pohled do údolí z věže Huderky, v níž byl vězněn věhlasný alchymista magistr Edvard Kelly, modré nebe a barevné listí nás už ale láká na jeden z vycházkových okruhů vyznačených v okolí hradu. Rozcestník je přímo pod hradem, okruhy jsou čtyři (Sokolí, Leontýnina cesta, Bednářská stezka a Královská pěšina) v délce od 3 do 8 km. Ať zvolíte kterýkoli, určitě půjdete po krásných cestách se zajímavými výhledy. Nedivím se, že zdejší rozlehlé lesy učarovaly nejen českým králům.
Vybrali jsme okruh Sokolí, který nás vede po žluté značce od hradu k pomníku knížete Karla Egona II. Fürstenberka. Než hrad Křivoklát ve dvacátých letech 20. století koupil československý stát, patřil téměř dvě století šlechtickému rodu knížat z Fürstenberka, která Křivoklátsko přivedla k nebývalému rozkvětu. Proto zde Češi v půlce 19. století - z vděčnosti a úcty – tento 14 metrů vysoký novogotický pomník s mramorovou bustou postavili a věnovali velkému dobrodinci, podporovateli věd a umění, zakladateli několika průmyslových podniků, hospodářských dvorů, vsí atd.
Ovšem jiní Češi v roce 1918 milou bustu svrhli ze stráně. Když byla 1928 opravena, politické strany sepisovaly petice za její odstranění a kdosi ji v noci tajně opět z podstavce srazil... teprve na zásah Památkového úřadu a po široké osvětě dali bustě pokoj. Myslím, že je to typická ukázka českého folkloru, jak o něm píšu v článku Pražské sochy a pomníky.
Od pomníku pokračujeme příjemnou dobře schůdnou cestou na vyhlídku Paraplíčko s altánem. Otvírá se zde výhled na Roztoky u Křivoklátu s bývalým závodem Permon, pod námi se blyští hladina Berounky. Cesta pak chvíli stoupá lesem, zleva se nám otevírají další zajímavé pohledy na hrad Křivoklát. Docházíme do Amalína s novogotickým kostelem sv. Petra. Cestou k parkovišti se ještě můžete zastavit v Informačním a vzdělávacím středisku Lesy ČR.
V okolí Křivoklátu můžete také navštívit rozhlednu Velká Buková nebo Hamousův statek ve Zbečně.
Doporučená mapa: KČT č. 33 - Křivoklátsko a Rakovnicko
IKE – čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz