Jablky a hruškami proti chřipce

Podzim je v plném proudu, děti už si pomalu opět zvykly na školní povinnosti a plískanice za oknem nám každým dnem více a více připomínají realitu blížících se zimních měsíců. Spoustě z nás se v důsledku menšího přísunu slunečních paprsků zhoršuje nálada, jiní se naopak radují ze specifické poetiky podzimní přírody. Prakticky bez výjimky však bojujeme se chřipkou a nachlazením všeho druhu.

 

Problémy se svaly a klouby, bolesti hlavy, vysoké teploty, bolest v krku - to vše jsou známé příznaky chřipkového onemocnění. Co ale dělat, aby se nám virus vyhnul? Více než kdy jindy platí generacemi ověřené úsloví o čistotě zaručující půl zdraví a také standardní poučení o zdravém životním stylu není v tomto případě jen nudným mentorováním. Velmi důležitým nástrojem je dostatečný příjem tekutin a v překvapivě velké míře záleží také na dalších atributech našeho života. Kdo je přepracovaný, nevyspalý, ve stresu nebo holduje ve velkém kouření, má imunitu mizernou.

 

Tím nejdůležitějším aspektem pro zachování našeho zdraví se však může stát správné stravování. Je třeba však mít na paměti, že ne všechny produkty na pultech našich obchodů mohou pomoci stejně. Rozdíl je podle odborníků v jejich původu. Exotické ovoce a zelenina z tropů mají jiné složení minerálních látek než produkty z oblasti mírného pásma, kde žijeme. Ideální jsou tak plody přírody vypěstované v našich zeměpisných šířkách a nejlépe právě v době, kdy dozrávají. Příroda to jednoduše zařídila tak, abychom potřebné minerály a vitamíny dostávali prostřednictvím přirozené cesty právě včas.

 

Je neoddiskutovatelnou pravdou, že citrusové plody obsahují velké množství vitamínu C. Bohužel ale náš organismus spíše ochlazují, což v sychravém podzimním počasí nepotřebujeme. V našich podmínkách je proto na podzim mnohem vhodnější jíst jablka a hrušky, které našemu organismu dodají přesně to, co potřebuje. Na pomerančích, mandarinkách nebo grepech si více pochutnáme v letních měsících, kdy nám pomohou překonat horké počasí. České prostředí nám navíc jako plnohodnotnou náhradu nabízí záplavu malin, borůvek, šípků, trnek, rybízu, angreštu nebo ostružin.

 

Přestože v případě zeleniny je jako hlavní zdroj vitamínů je právem uváděna ta čerstvá, v období začínající virózy můžeme sáhnout také po některé z tepelných úprav. Čerstvá zelenina je totiž pro naše tělo hůře stravitelná než ta tepelně upravená. A pro tělo, které urputně bojuje s virovou nákazou, jsou obtížně stravitelné potraviny zbytečnou zátěží. Tepelné úpravy jako například dušení, restování nebo grilování, navíc neoberou zeleninu o důležité živiny a my si pak tyto pokrmy můžeme dopřát s klidným vědomím plnohodnotného přísunu potřebných živin a vitamínů.

 

Pokud se chceme poctivě inspirovat moudrostí našich babiček, musíme v době prvního zakašlání povinně sáhnout po sklenici tuzemského medu. Pomáhá při chorobách krevního oběhu nebo onemocnění cév, nezastupitelnou roli však má včelí nektar také v případě podzimních onemocněních. Má především tišící účinky, takže při bolení v krku by měla být naší první obranou sklenice horkého mléka se lžičkou medu. Jeho léčivé účinky se neztrácí ani v horkém vodě (do 60 stupňů Celsia), takže čaj slazený medem je určitě tou pravou variantou ranní snídaně.

 

Právě ze zkušenosti předchozích generací bychom si měli vzít příklad. Nejde totiž jen o složení jídelníčku, ale také na jeho načasování. Ideální jsou pro nás právě ty potraviny, které dozrávají v přirozených tuzemských podmínkách. Je samozřejmě chvályhodné, že podíl zeleniny a ovoce ve složení našich potravin stoupá, ale nic se nemá přehánět. Pokud si uděláme v prosinci zeleninový salát z dovážených paprik, rajčat a okurek – obsah vitamínů a minerálů je prakticky zanedbatelný, nemluvě pak raději o chuti. Přitom zde máme tradiční jablka, která se skladují celou zimu, případně sterilizovaná a přírodně kysaná zelenina, jako je např. zelí. Ne nadarmo se říká, že bez využití znalostí z minulosti nemáme ani budoucnost.

 

 

 

Výběr z možných receptů

 

Med s česnekem

Jeden z receptů pro silné povahy. Vezmeme 2-3 stroužky drceného česneku, k nim přidáme 2 lžičky lipového medu a vše pěkně promícháme. Chuť je to nevšední, ale rozhodně léčivá.

 

Léčivá síla cibule

Účinný recept na nachlazení a bolavý krk. Vezmeme jednu cibuli a nastrouháme ji najemno do cedníčku s jemnými očky. Přidáme med a necháme odkapat do skleničky. Takto získanou čistou šťávu promíchanou s medem do sebe kopeme v podobě několika nevšedních „panáků“.

 

Horký zázvorový nápoj s medem a citronem

Pro tuto oblíbenou variantu potřebujeme čerstvý oloupaný zázvor, který nakrájíte na jemné plátky. Poté zalijeme vařící vodou, ochutíme medem a citronem a pijeme pokud možno ještě horký.

 

Vitaminy z borovice

Hodně aromatický pokus, který ovšem překvapí účinkem. Pečlivě omyté jehličí z borovice zalijeme chladnou, předem převařenou vodou v poměru 1:3. Přidáme lžičku kyseliny citrónové a necháme 30 minut louhovat. Přecedíme a necháme následně několik hodin odstát, až vznikne sedlina. Čirou tekutinu opatrně slijeme a dáme až na tři odstát do chladu. Vitaminovou bombu si pak přidáváme po troškách do čaje.

 

Autor: Mgr. Pavel Pillár