Rodiče vybírali dlouho, do testování byla zapojena i babička a já moc dobře vím, že mi chtěli najít „školičku na míru“, kde bych se mohla realizovat a kde se umí věnovat klukům i holčičkám všech povah a zájmů.

Na „kukačce“ jsem se seznámila nejen s dětmi, ale i celým personálem, vyzkoušela si hry, zpívánky, rozhlédla se s babičkou i maminkou po celém zařízení.

Zkrátka, ta vybraná školička byla ta pravá a správná volba. Což ostatně potvrdily i následující měsíce.

Tolik hraček pohromadě jsem neviděla ani v hernách po městě nebo v nákupním centru. Každý den je jiný, pořád se něco děje a na nudu není čas. Dnes už vítám i nové a nesmělé dětičky, které k nám nastoupily a potřebují vše vysvětlit a zasvětit.

Moc se mi líbil třeba „pyžámkový den“, kdy jsme i s paní učitelkami vyrazily na procházku do centra v negližé. To bylo smíchu a veselí a naše snažení kvitovalo i okolí. Usmívali se i senioři i maminky s kočárky…

Na zahradní slavnosti jsme byli všichni přestrojeni za luční obyvatele, já byla motýlek, nechyběly berušky, broučci nebo mravenci. Povozili jsme se na ponících, zahrály si hry. S námi se bavili i rodiče, babičky a dědečkové nebo sourozenci.

Moc hezké byly také moje narozeniny, slavené ve školce, dostala jsem malé dárečky ze všech oddělení i od paní ředitelky. Pyšně jsem je pak ukazovala mamince, když pro mě přišla. Celé dopoledne jsem se promenádovala v bílých šatičkách, které mi ušila šikovná teta, mají i flitry, tak jsem byla za velkou slečnu v princeznovských šatech. A kluci se ke mně také hezky chovali, bez problémů půjčovali hračky a po očku sledovali, jak mi to sluší.

Chystáme se na naší  školičkovou besídku s rodiči i dalšími členy rodiny, bude to i s programem a budu dokonce vystupovat i já. Což je dost překvapující, protože před rokem jsem u vystoupení dělala takové „psí kusy“, že jsem musela být maminkou „vyvedena“ do šatny, abych nerozhodila celý program.

Teď už jsem přece velká holka. Ale na koníčky si hraji pořád ráda. Děti ve školce mi někdy vyjdou vstříc, ale nejlépe jsem si „zajezdila“ s babičkou. Sice tvrdí, že už je takový postarší koník a že bude raději ležet u stáje. To mi nevadí, protože činnost ve školce je tak akční, že také ráda  „spočinu“ na návštěvě u babí…

Na každý den ve školce se moc těším. Nedávno proběhl výlov našeho zahradního rybníčku. Také jsme se setkali s hasiči nebo zástupci jiných povolání, chodíme do kina, divadla... Miluji i tvořeníčka u stolku, lepení či malování. Naše výrobky zdobí všechny prostory školičky a mnohé odnášíme domů našim drahým. Moje babička některá má dílka nalepuje do rodinné kroniky…

Takže za nás všechny - školičku jsme opravdu vybrali dobře a já se těším na každičký den…

Svoje vyznání jsem napsala pro všechny správné školičky, kam chodí všechny děti rády a rodiče jsou si jisti, že je o jejich ratolesti dobře postaráno.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10