Jak jsem pěstovala bylinky

Mám ráda přírodu a věřím v léčivou moc bylinek (a nemusí být zrovna natrhané někde v lese při úplňku). Tak jsem si zhruba před čtyřmi týdny řekla, že je zkusím pěstovat doma v květináči. Partner mi sice můj záměr rozmlouval: „Prosím tě, vždyť si ty kytky můžeš koupit už vypěstované.“

Já jsem se ale nenechala odradit a vydala jsem se do supermarketu – oddělení zahrady. Čekalo mě těžké dilema: Které bylinky si vybrat? Ve stojánku jich bylo opravdu hodně, krom „klasické“ bazalky jsem tam také objevila „trpasličí“ bazalku a tak podobně. U každého sáčku s bylinkami jsem si pečlivě přečetla návod k pěstování (pokud tam byl uveden) a nakonec jsem se rozhodla pro bazalku a pažitku.

Když jsem se vrátila ze supermarketu, poslala jsem partnera pro pytel s hlínou, který máme uskladněný ve sklepě. Hlína sice nevypadala nejlíp, ale ještě ten den jsem do ní semínka zasadila. Den co den jsem se pak na ně chodila dívat. Když jsem konečně uviděla první rostlinky, které se derou na svět, byla jsem nadšená. Pečlivě jsem rostlinky zalévala, dbala na to, aby měly dostatek světla apod.

A jak to dopadlo po čtyřech týdnech? V květináči sice mám několik rostlinek, ale že by se jim u nás doma dařilo, to se rozhodně říct nedá. Všechny mají sotva pět centimetrů a co se týče pažitky, to je úplná katastrofa. Sem tam z hlíny v květináčku vykukuje delší „tráva“ (tedy pažitka). Ach jo, s takovou si zdravý chleba s máslem a pažitkou dám až někdy v květnu u své mamky, která pažitku pěstuje na zahrádce. Tuším, že problém je v té hlíně (substrátu). Bohužel, teď už s tím asi nic nenadělám.

Své snažení ale nevzdávám a dál se o bylinky starám. Co se týče bazalky, tu miluji, a proto jsem se nakonec rozhodla pro „zoufalý“ čin. Opět jsem se vydala do supermarketu a domů jsem si odnesla jeden květináček s touto rostlinkou. Vím moc dobře, že mi do týdne zcela zvadne a uschne, ale dneska jsem si na ní moc pochutnala. Boloňské špagety s čerstvou bazalkou jsou prostě delikatesa, která má (aspoň u mě) prokazatelné léčebné účinky.