Květina Vánoc - Vánoční hvězda
Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025
Vánočka - nejoblíbenější recepty
Hrajte s námi SUDOKU online !
Název knihy: Jak Peřinka hledala domov
Autorka: Holly Webb
Nakladatelství: Nava
Rok vydání: 2010
Vázaná vazba
Počet stran: 112 str.
Cena: 128 Kč
První ze série knížek pro děti mladšího školního věku. Barevná obálka, ilustrace uvnitř, větší písmo. Rozsah každé knihy kolem 120 stran. Peřinka touží mít vlastní domov jako její bráškové a sestry – ale zdá se, že o ni nemá nikdo zájem...
Pak se na statku objeví Ella. Okamžitě si kotě oblíbí a přemlouvá mamku, aby jí dovolila vzít si je domů. Maminka je neoblomná – kočku do domu, to tak! Ella s Peřinkou jsou nešťastné... A Peřinka má strach. Co se stane s koťaty, která nikdo nechce?
Ukázka z knihy:
Na druhém konci Fairfordu zatím Ella ležela v posteli a kreslila si. Podobný obrázek už namalovala nejméně dvacetkrát. Peřinka jednou seděla, podruhé se procházela po stáji, ale pokaždé byla smutná. Smutná a osamělá, stejně jako Ella. Děvčátko si přineslo své nejlepší akvarelové tužky a začalo vybarvovat krásný mourovatý kožíšek. Mokrým štětcem pak dotvořilo dílo tak, aby srst vypadala jemně a nadýchaně. Jak jen mohla mamka říct, že Peřinka je umouněná? Vždyť je kouzelná! Ella pečlivě obtáhla velké kočičí oči černou a přikreslila třpytivé vousky a obočí. Pak gelovou tužkou a přimalovala do koutku každého oka stříbrnou slzičku.
„Ello, tady jsi!“ Vůbec si nevšimla, že ji taťka volal. Byla sobota a on upravoval na zahradě vánoční stromeček, aby ho mohli vzít dovnitř. „Nádherný obrázek! To je Peřinka?“
Přikývla a vzlykla. Na papíru přistála opravdová slza a udělala na kožíšku kaňku. Je po kresbě! Ella přemohla pláč a smutně papír zmačkala. O Peřinku už se s rodiči přestala dohadovat, protože to k ničemu nevedlo. Pořád ale byla zkroušená a dělala si o kotě starosti.
„Ello, pojď prosím na chvíli dolů, chceme ti s mamkou něco říct.“
S povzdechem zamířila za taťkou po schodech. Ví, co jí chtějí. Budou se snažit ji rozveselit, jako minule. Zatím to bylo vánoční nakupování, zdobení stromečku a pohádková revue. Ta byla sice úžasná, ale myšlenky na Peřinku nezahnala.
Rodiče seděli u kuchyňského stolu a tvářili se vážně. Mamka vzala dcerku za ruku. „Ello, dobře víme, jak tě trápí, že sis nemohla nechat Peřinku. Promluvili jsme si o tom, a přestože máme pořád trochu strach, rozhodli jsme se, že ti přece jen dovolíme vzít si ji domů –“
Na víc Ella nečekala. Skokem byla u mamky a vrhla se jí do náruče, překvapením bez sebe. Nemohla tomu uvěřit. „Opravdu? Díky, díky, díky!“
„Můžeš si ji vzít domů, ale jen pod podmínkou, že se o ni budeš řádně starat. To znamená dvakrát denně nakrmit, a také vyčesat, zvlášť když je tak huňatá, jak říkáš. Budeš mít velkou odpovědnost.“ Taťka mluvil vážným tónem a Ella přikyvovala.
„Budu se o ni starat, slibuji.“ Zářila štěstím. Udělá cokoli!
„No tak, na co čekáme?“ Tatínek vyskočil od stolu. „Jdeme pro ni! A vydáme se farmu pěšky, co vy na to? Není to daleko a dnes je tak krásný den!“
Ella se vyřítila do haly a honem si oblékala růžové boty s beránkem a teplý zimní kabátek. Nakonec si nasadila ušanku a kolem krku omotala dlouhou šálu.
Taťka se dal do smíchu. „Vypadáš jako Eskymák! Ale děláš dobře, venku je mráz! Vůbec bych se nedivil, kdyby brzy začalo sněžit. Kdepak mám rukavice?“
Ella nedočkavě poskakovala kolem, než se rodiče vypravili. Tatínek zaklepal u sousedů a půjčil si košík pro kočky. Když viděl, jak Ella zneklidněla, řekl se smíchem: „A co sis myslela, že ji zabalíš do té tvé šály?“ V duchu si pomyslela, že to vůbec není špatný nápad. Konečně vyrazili. Cestou přes město se proplétali mezi lidmi spěchajícími za nákupy. Bylo to moc příjemné – do Vánoc zbývají už jen čtyři dny, všichni mají slavnostní náladu, výlohy jsou plné dárků, blýskavých cetek a zářících vánočních stromků.
Ella držela taťku za ruku a táhla ho dopředu. „Je to moc pěkné kotě, bude se ti líbit, uvidíš! Slibuji, že se o ně vzorně postarám. Jé, podívej, tamhle je ukazatel vedoucí ke statku. Tak pojďte! Nemůžu se dočkat, až ji znovu uvidím!“
Zbývající kousek cesty Ella běžela a taťka s mamkou se na sebe usmáli. Pořád váhali, zda neudělali chybu, když Elle kotě dovolili, ale při pohledu na šťastnou dcerku usoudili, že to bylo dobré rozhodnutí.
Otevřeli branku. Ella se vřítila na dvůr a hned se sháněla po Peřince. Rodiče zatím šli za paní Moffatovou.
„Peřinko, Peřinko!“ volalo děvčátko, ale kotě se neobjevilo. Na dveřích u stáje, tam, kde seděla Peřinka, když ji Ella viděla poprvé, tiše trůnila nádherná mourovatá kočka. Ella k ní přišla. „Ty jsi určitě Peřinčina maminka! Máš stejné oči. Kdepak je, čiči? Přišli jsme si pro ni.“
Kočka Ellu dlouho upřeně pozorovala a pak seskočila a rychlým krokem zmizela za rohem. Skoro to vypadalo, že ji Ella vylekala.
Rodiče s paní Moffatovou právě vyšli ze statku. „Je mi to moc líto,“ říkala paní Moffatová. „Taková smůla – opravdu nepříjemná shoda okolností!“
„Cože! Peřinku si vzal někdo jiný?“ vyjekla Ella.
„Totiž – ne tak docela,“ řekla paní Moffatová a tvářila se utrápeně. „Mám strach, že se Peřinka ztratila. Dnes ráno se tu zastavili nějací zájemci a mám za to, že chlapec ji vyděsil. Přeskočila ohradu a zmizela. Ještě nikdy nebyla venku za vraty! Hledali jsme ji s Benem a se Sárou po okolí, ale marně. Je to zvláštní, jindy bývá tak přátelská. Čekala jsem, že přiběhne zpátky. Samozřejmě se po ní ještě podíváme, ale –“
Taťka si všiml, že Ella nabírá do pláče, a vzal ji kolem ramen. „Dáte nám vědět, kdybyste ji našli?“ zeptal se. Načmáral na kousek papíru telefonní číslo a podal je paní Moffatové.
„Nemohli bychom se po ní podívat sami?“ žadonila Ella, když vyšli ven. „Možná bychom na ni někde narazili“
„Ello, teď může být kdovíjak daleko,“ namítla mamka. „Moffatovi okolí prošli. Myslím, že není příliš pravděpodobné, abychom ji objevili.“
„Ale vždyť je úplně malá! A paní Moffatová říkala, že ještě nikdy nebyla venku ze statku.“ Ella začala vzlykat a taťka ji objal pevněji.
„Paní Moffatová se po ní ještě porozhlédne. Člověk nikdy neví…“
Ella zkroušeně přikývla a roztřásla se. Je tak chladno. A chudák Peřinka je kdesi úplně sama, ztracená. Jak by vůbec mohlo tak malé kotě najít cestu domů?
Tuto knihu jak Peřinka hledala domov zakoupíte v knihkupectví nebo na internetových stránkách nakladatelství Nava.
Zdeničkaa
ChytráŽena.cz
