Akromegalie se vzhledem k různým účinkům růstového hormonu na organizmus projevuje postižením většiny tkání a orgánů lidského těla, včetně řady metabolických procesů. Příznaky akromegalie se často rozvíjejí pomalu a nenápadně. Navíc se jedná o vzácné onemocnění. Ke stanovení správné diagnózy proto dochází často až po několika letech nemoci. V publikacích z minulého století bylo uváděno, že průměrná doba od začátku onemocnění do stanovení správné diagnózy je kolem 7 – 10 let. V současnosti tato doba činí pravděpodobně méně než 5 let.

Typickým příznakem nemoci je zvětšení koncových částí těla.  Postupně se zvětšují uši, nos, rty, dolní čelist, nadočnicové oblouky. Do šířky se rozšiřují prsty rukou i nohou (tzv. kolíkovité prsty). Časté je rovněž zvětšení paty. Pacienti si mnohdy povšimnou, že jim je malý prstýnek, klobouk nebo boty, které dříve nosili.

Vzhledem k růstu čelistí (především zvětšení dolní čelisti) se rozestupují zuby a mají větší kazivost. Zvětšuje se jazyk, na kterém jsou často patrné otisky zubů. V důsledku zvětšení hrtanu dochází ke zhrubnutí hlasu.

U pacientů s akromegalií můžeme pozorovat i zvýšenou činnost kožních potních a mazových žláz. Protože dochází k tvarovým změnám koncových částí kostí, jsou více namáhány klouby. Častěji a dříve se tak rozvíjí jejich degenerativní změny (artróza). Pacienti si pak stěžují na bolesti zad a kloubů. Zvětšuje se ale i většina vnitřních orgánů. Nadbytek růstového hormonu vede také k zadržování vody v organismu. Proto se u pacientů s akromegalií často vyskytují otoky.

Prognózu pacientů významně ovlivňuje postižení srdce a cév. Častý je zvýšený arteriální krevní tlak. Dochází ke zbytnění srdeční svaloviny, k porušené funkci srdečního svalu až k srdeční nedostatečnosti. Na tepnách se dříve rozvíjí ateroskleróza.

Nadbytek růstového hormonu narušuje řadu metabolických procesů. Může například vést ke snížené citlivosti tkání vůči hormonu inzulínu, jejímž následkem může být vznik cukrovky. Pacienti s akromegalií si často stěžují na bolesti hlavy. K dalším příznakům akromegalie patří nezhoubné kožní nádory či zvětšení štítné žlázy (strumy).

U pacientů s tímto onemocněním se častěji vyskytují močové kameny a je u nich mírně zvýšené riziko vzniku rakoviny tlustého střeva.

Diagnostika nemoci

Akromegalii mohou lékaři diagnostikovat na základě klinických

a laboratorních vyšetření. Diagnózu je nutné vždy potvrdit ze vzorků krve pacienta, ve kterých se projeví zvýšená koncentrace růstového hormonu a tzv. inzulínu podobného růstového faktoru-I (IGF-I).

Poté, co se u pacienta prokáže akromegalie, je nutné určit zdroj nadprodukce růstového hormonu. Vzhledem k tomu, že téměř vždy je u pacientů zdrojem nadbytku růstového hormonu nezhoubný nádor podvěsku mozkového (adenom), zobrazuje se oblast podvěsku mozkového pomocí vyšetření magnetickou rezonancí. Nedílnou součástí vyšetření pacientů s akromegalií jsou však i další specializovaná vyšetření zaměřená na přidružené poruchy.

Zdroj: Akromegalie.cz

Autor, odborná spolupráce:  prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., 3. interní klinika-klinika endokrinologie a metabolismu, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10