Jak se staví sen – 21. 3. 2022:

Paní Pavla si myslí, že smůlu má prostě v genech. Po rodičích. Ani Pavly rodiče totiž neměli lehký osud. Její maminka byla během 2. světové války v Osvětimi, kde na ní doktor Mengele páchal pokusy. Tatínek za sabotáže skončil v Buchenwaldu. Seznámili se po pochodu smrti v táboře. Měli tři děti. Pavlin bratr emigroval do Švédska. Pavla se starala o nemocné rodiče. Maminka zemřela, krátce nato tatínek a pak i Pavlin manžel.

Všechno se to stalo během půl roku. Pavla pracovala celý život v administrativě ve slévárně, teď je v důchodu. Snaží se být soběstačná, ale má bolesti zad. Nosit těžké věci, vysávat a umývat nádobí jí pomáhá vnučka Eliška. Poté, co před rokem a půl paní Pavla podstoupila operaci, Eliška u ní bydlela, teď má ale přítele a za babičkou dochází. Paní Pavla měla dvě děti – dceru a syna. Od syna má tři vnoučata a od dcery další dvě. A jednoho pravnoučka. Syn, když se rozvedl, tak bydlel nějaký čas u paní Pavly. Děti zůstaly u snachy.

Byt je ve vlastnictví babičky. Pavla má velký sen o přestavbě staré koupelny a obývacího pokoje. Hlavně koupelna je pro babičku po operaci zad nevyhovující, a dokonce až nebezpečná. Nachází se v ní vana a paní Pavla tam už několikrát upadla. Na veškerý nábytek, který má, si sama našetřila. Ale už ho má 25 let. Gauč se začíná rozpadat. Primárně by si paní Pavla přála novou koupelnu se sprchovým koutem, na stylu prý nezáleží.

Vnučka ale říká, že se babičce líbí skandinávský styl. Eliška ráda čte a poslouchá hudbu. Babička s oblibou luští křížovky, dívá se na televizi – především na dokumenty o zvířatech a samozřejmě na pořad Jak se staví sen – a také ji baví číst romantické příběhy. Navíc miluje vaření a pečení. Z květin se jí nejvíce líbí orchideje. Ve starém bytě na ničem netrvá. A když už se jedná o poslední díl této série, sen splníme pořádně – kromě koupelny se designéři vrhnou také na vstupní chodbu, kuchyň a obývák. Jak se jim vše podaří stihnout?

A jak se na proměnu dívají designéři Hana Šmejkalová a Jaroslava Hájková?

Hodnocení designérů: „Náš první dojem, když jsme vešly do Pavlina bytu, byl vlastně bez překvapení. Klasický panelákový byt, jakých jsou po celé republice tisíce. Co už se až tak často nevidí, je původní umakartové jádro, o kterém jsme věděly hned, že bude muset pryč. Novou koupelnu si navíc Pavla přála ze všeho nejvíc. A s tím samozřejmě souvisí úprava kuchyně, protože v panelákových jádrech je jedno navázáno na druhé. Myslely jsme si, že ze stavebního hlediska to sice bude extrémní výzva vzhledem k rozsahu nutných stavebních prací, ale z našeho designérského hlediska, že jen lehce upravíme dispozici.

Nakonec jsme však zjistily, že vzhledem ke dvěma velkým oknům, která ve stávající kuchyni byla, nebude možná variabilita uspořádání až tak velká, jak jsme si původně myslely. A navíc jsme zjistily i to, že dělící stěna mezi kuchyní a obývákem je nosná, a tedy její bourání a spojení těchto dvou místností také bohužel nepřipadá v úvahu. Nakonec jsme vymyslely poněkud netradiční přístup, abychom alespoň vizuálně propojily kuchyň s obývacím pokojem, což ale nakonec obnášelo rekonstrukci v podstatě celého bytu.

Naprosto zásadním problémem, který si vyžádal více než dva dny prací, byla původní elektroinstalace, která nejenže vůbec nedopovídala dnešním normám, ale pro moderní vybavení bytu a kuchyně byla navíc naprosto nedostačující. Musely jsme tedy řešit kompletní výměnu rozvodů v celém bytě, a to dokonce včetně místností, které jsme nerekonstruovaly!

Zapravování a opravy stěn po nové kabeláži potom samozřejmě vzhledem k šibeničnímu termínu nestíhaly doschnout. Pro stavbu nových příček jsme však zvolily suchou cestu, a tedy sádrokartonové systémy, a tak šla alespoň tato část prací naštěstí docela rychle a bez překážek. Stojí určitě za zmínku, že rekonstrukce panelákového bytu tohoto rozsahu je obvykle záležitostí na minimálně čtyři týdny a naše stavba si tentokrát sáhla opravdu na dno.

Úprava dispozice bytu byla nakonec poměrně drastická. Zazdily jsme původní průchod mezi vstupem do bytu a obývacím pokojem a hlavní komunikační trasu jsme přesunuly na místo původní koupelny. Koupelna zase převzala místo původní kuchyně, která se tak nepatrně posunula a díky ostrůvku otevřela směrem k obýváku. Protože je paní Pavla velmi vitální, zvolily jsme pro ni nejenom odvážnou změnu dispozice, ale i moderní interiér. Koncipovaly jsme ho ale tak, aby se v něm cítila dobře a „ve svém“. Na podlahu jsme zvolily dekor kamene, který jsme ale bohatě vyvážily použitím dekoru přírodního dřeva na veškerém nábytku, který jsme pro Pavlu navrhly a nechaly na míru vyrobit panem truhlářem.

 V malých bytech se tento přístup bohatě vyplácí, aby byl racionálně využit opravdu každý centimetr místa. Doplňkovou barvou je potom černá, která tvoří nejenom ostrůvek kuchyně, ale i detaily nábytku, kování dveří nebo svítidel. Alfou a omegou celé proměny pro Pavlu byly zeleň a květiny, které jsou její velkou láskou. V obývacím pokoji je hlavním prvkem velkoformátová tapeta s přírodním motivem, která je navíc velmi dobře viditelná i z kuchyně.

Celým prostorem poté prostupuje velké množství rostlin, počínaje zajímavým mechovým obrazem naproti vstupu do bytu a konče designovým svítidlem nad kuchyňskou linkou, které je květinami celé ověnčeno. Z původního vybavení tentokrát nezůstalo vůbec nic, snad jen svatební fotografie, kterou jsme na místě našly, nechaly zarámovat a využily jako hlavní dekoraci při vstupu do kuchyně.“

Premiérový díl Jak se staví sen uvidíte
v pondělí 21. 3. 2022 ve 21.35 na Primě.