Chladný, vzdušný sklep s dostatečnou vlhkostí vzduchu je pro takové skladování nejvhodnější. Plody ze zahrádky neztrácí na kvalitě, čerstvosti a šťavnatosti. Naopak některé druhy zeleniny vlhkost nesnášejí, daří se jim dobře v suchém sklepě.
Brambory
Brambory dělíme podle doby sklizně na rané a pozdní. Rané brambory se dodávají do 31.8. sklizňového roku, tyto brambory nejsou vhodné k delšímu skladování. Pozdní brambory se dodávají po 1.9. sklizňového roku, jsou vhodné pro delší skladování a dělíme je do tří základních skupin - varných typů. Kvalita brambor se určuje podle odrůdy, barvy dužiny, zrání slupky, škrobnatosti a odolnosti proti chorobám. Známe jsou tyto druhy: Varný typ A – salátové, brambory jsou tuhé a pevné.Varný typ B – přílohové, polopevné.Varný typ C - na kaši a smažení.
K uskladnění se hodí jen ty brambory, které jsou suché. Brambory roztřídíme, poškozené co nejdříve spotřebujeme.
Skladování je vyhovující s teplotou 3-5°C a s dobrým větráním. Dobrým skladováním uchováme potřebné živiny. Pokud chceme brambory skladovat pro delší zimní období, pak by to měl být sklep o určité teplotě a relativní vlhkosti. Brambory můžeme skladovat na dřevěných policích v bedničkách ve výšce 1 m nad podlahou. V čím nižší vrstvě brambory skladujeme, tím lépe pro uchování jejich jakosti.
Právě dostatek vzduchu je základní podmínkou pro uchování brambor. Teplota sklepa by rozhodně neměla klesnout ani být vyšší než 5° C. Bramborám nevadí ani dlouhodobější pobyt ve vlhčím prostředí. Pokud máme ve sklepě teplo, může nastat problém s předčasným růstem nových výhonků. Tento stav brambory znehodnocuje. Proto dejte brambory na chladné místo. Brambory a další zelenina by neměly být skladovány společně s ovocem a zeleninou, aby nenačichly. Brambory skladujeme na temném místě.
Skladování ostatních druhů zeleniny
Košťálová zelenina jako je zelí a kapusta musí mít na skladování pevné a dostatečně vyvinuté hlávky. Prospívá jim vyšší vlhkost a teplota kolem 2° C. Kedlubny při dlouhodobém skladování dáváme i s kořenovým balem do vlhčího písku.Potřebná vlhkost vzduchu ve sklepě brání listové a kořenové zelenině ve ztrátě vody, takže plody nevadnou a nescvrkávají se. Listovou zeleninu alespoň jednou týdně kontrolujeme, aby nevadly listy.
Kořenová zelenina jako je mrkev, petržel, celer a pastiňák se nejlépe skladují v lískách v navlhčeném písku ve vzdušném sklepě. Místo písku můžeme použít drcenou kůru.Dále tak můžeme skladovat pórek a křen.
Cibule a česnek necháme na suchém záhoně pořádně oschnout, pak necháme usušit, aby nám při skladování nehnily. Můžeme s pomocí stonků vytvořit pletenec, který zavěsíme na chladné a suché místo. Tato zelenina může díky vlhkosti změknout.
Tykve - při sklizni se ponechává delší stopka. Pokud je venku hezky, tak ji necháváme několik dní na slunci, aby oschla, slupka ztvrdla a zatáhla se. Skladujeme na suchém a vzdušném místě s teplotou kolem 10°C. Než dýně uskladníme, musíme nejprve vyřadit všechny poškozené a nahnilé. V průběhu skladování kontrolujeme, zda dýně nehnědne.
Jablka a hrušky
V našich podmínkách se nejlépe dlouhodobě skladují především jablka a hrušky. Stačí je uložit do čistých přepravek na tmavé, dobře větrané a ne příliš suché místo. Důležité je jablka sklízet krátce, než dozrají k přímé konzumaci, to je koncem září. Některé odrůdy vyžadují ve sklepě vyšší vzdušnou vlhkost, aby jablka zůstala co nejdéle kvalitní, např odrůda Idared a Jonagold. Hrušky se sklízejí několik dní před uzráním, aby nebyly příliš měkké. Dozrají i po utržení. Jsou stejně dobře skladovatelné jako jablka.Správným skladováním si udržuje zelenina a ovoce svoji čerstvost a neztrácí na chuti.
Marta - čtenářka
ChytráŽena.cz