Květina Vánoc - Vánoční hvězda
Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025
Vánočka - nejoblíbenější recepty
Hrajte s námi SUDOKU online !
První dvě série pořadu Ano, šéfe! byly plné emocí. Kdo si vzal od Zdeňka poučení, kdo ne, a tak nakonec skončil neslavně? Poznáte některý z podniků, na který budeme vzpomínat? Propojte současnost se vzpomínkou na Ano, šéfe! a vyjde vám, jak to vypadalo v kuchyních před lety, a jak se vaří dnes. Inspirujte se a bavte se!
Tentokrát na grilu začneme přípravou rustikální dobroty huevos rancheros, tedy snídaní oblíbenou ve španělsky mluvících zemích. A pak hned se vydáme poznávat taje street food. Protože i na to v minulosti došlo. Kam se tato disciplína za uplynulých deset let posunula? Dívejte se!
Před lety, kdy se Zdeněk Pohlreich vydával na své mise, se většinou setkával s jediným. Hosté čekali. Proč? „Protože si na jídelní lístek majitelé namalovali devadesát nesmyslů a diví se, že to nestíhají v kuchyni. Takže hosté čekají, jsou naštvaní. Kuchyně nestíhá a hroutí se tam jeden za druhý. Tohle je celé špatně.“Čekají i dnes? Pokud si dávají street food, čekat nemusejí. Šéf nás tedy seznámí s Jáchymem Pavelekem z Bistrucku. „Máme společný kousek kuchařské historie. Pět nebo šest let pracoval s námi, pak si řekl, že ho to nebaví, vrátil se do Havířova, do kraje rázovitého.“ Jáchym se pochlubí, že se mu daří, a šéf si neodpustí: „To jim asi někdo dobře poradil.“
Vařit se bude bez chemie kukuřičná polévka se slaninou a medvědím česnekem, chilli con carne s hovězím masem a jalapeňo burger. Dobrou chuť! Během retro návratu ale zjistíte, proč se do polévky, když je tuhé maso, přidává hřebík, proč je dobré vařit se zrezivělou konzervou a další libůstky. Šéf také vzpomíná, že první dvě série byly jen o dochucovadlech: „Omáčky práškujeme, nebo vyrábíme?“ To byl jeho častý dotaz. Sypké přípravky Zdeněk nenáviděl.
Kuchaři sice věděli, že je to hnus, ale používali je. „Snažíš se tu někoho zabít?“ divil se šéf, když zkoumal zásoby. Některé věci dokonce létaly z okna. Jáchym se diví: „Vždyť to byly peníze“. „To je pravda,“ odpoví šéf, „ale špatně investované peníze vždycky skončí v koši.“ Kuriozitou jídelníčku, který šéf při svém putování objevil, byly fazole z Vysočiny. Tedy fazole s kečupem. Tak šílené jídlo, které si hosté vyžádali i po změně majitele.
Zdeněk přiznává, že nejen jídlo, ale také interiéry byly šílené – před lety. „Je to sport bar, myslivecká hospoda nebo co to je? Tedy tohle jsem nikdy neviděl. A ještě Titanik, brnění, uschlé kytky, reklamní bannery všech možných značek a firem, rozesmátý sádrový kuchař u vchodu…“ Šéf si mohl hlavu ukroutit, ale stejně mu to moc platné nebylo, a některé „památky“ přežily dodnes.
Co byla podle šéfa největší legrace? „Úvodní ochutnávání to rozhodně nebylo. Ale jízda autem byla docela fajn. Snad nejvíc mě bavilo, když lidi reagovali na to, co jsem jim řekl. Ale pamatuju si některé lidské příběhy a ten lidský rozměr, ten jsem měl rád. Navíc si myslím, že jsme hodně často přijeli pozdě. Hospodu nemůže dělat nikdo, kdo nemá vzdělání a praxi. A to tehdy lidé nevěděli.“
Zdeněk se vrací v nejlepší formě, na vybavení kuchyní ani úroveň znalostí si navíc nebude moci stěžovat.
V každém díle představí jednu přední restauraci a jejího šéfkuchaře. Během přípravy menu se společně s hostiteli vrátíme k výrazným a charakteristickým situacím z pořadu Ano, šéfe!, které mají přímou souvislost s tématem rozhovoru kuchařů a zvolenou národní kuchyní. A to nejen formou vyprávění, ale také konkrétních ukázek z pořadu.
Jejich prostřednictvím se divák dozví nejen „drby“ z natáčení, ale odhaleny budou také časté nešvary, které se objevují v českém pojetí předmětné národní kuchyně. Nebudou tedy chybět oblíbená „bulvární“ témata ani inspirace pro diváky.
