„Nezajistíme-li, aby děti prošly určitými zkušenostmi do věku sedmi let, pak navždy ztratí příležitost mít z nich prospěch.“



Většina dětí, které absolvují zápis do prvních tříd, je na základě písemné žádosti rodičů přijata od nového školního roku k plnění povinné školní docházky. Ředitelství školy zašle rodičům dopis s rozhodnutím o přijetí dítěte do první třídy. V některých školách se ředitelství domluví s rodiči budoucích prvňáčků na osobním vyzvednutí tohoto rozhodnutí.

Přibližně jedné čtvrtině dětí, které se účastnily zápisu do první třídy, je navržen odklad školní docházky. Ředitelství školy na základě písemné žádosti rodičů o udělení odkladu školní docházky, dvou přiložených odborných posudků (od lékaře a školského poradenského zařízení) a výsledků zápisu (posouzení připravenosti dítěte na školu při zápisu do první třídy) rozhodne o odložení či neodložení povinné školní docházky. Na rozhodnutí o odkladu se vztahuje správní řád, tzn. rodiče se mohou odvolat. Ředitelství školy vydá a zašle rodičům rozhodnutí o odložení povinné školní docházky do třiceti dnů od obdržení řádně vyplněné žádosti.

Ředitel základní školy rozhodne a udělí odklad povinné školní docházky dítěti, které po dovršení šesti let není tělesně či duševně přiměřeně vyspělé a požádal-li o to zákonný zástupce dítěte. Ředitel základní školy odloží začátek povinné školní docházky o jeden školní rok. Pokud bylo rozhodnuto o odkladu školní docházky, pak ředitel školy doporučí rodičům (či jiným zákonným zástupcům dítěte) vzdělávání dítěte v posledním ročníku mateřské školy nebo v přípravné třídě základní školy, lze-li předpokládat, že toto vzdělávání vyrovná vývoj dítěte.

Rodiče, jejichž dětem byla odložena povinná školní docházka o jeden rok, se mohou informovat, zda například pedagogicko-psychologická poradna nepořádá kompenzační programy pro děti s odkladem školní docházky nebo různé přípravné kurzy. Většinou během vyšetření školní zralosti dítěte jsou rodičům nabídnuty možnosti spolupráce a navržena opatření pro rozvoj dítěte.
Existuje několik možností řešení (tzv. pedagogické a psychologické intervence) k posílení školní připravenosti. Tradičním postupem je institucionální pedagogické opatření, kdy je dětem, které byly označeny za školsky nezralé či neadekvátně připravené na vstup do školy, doporučena pravidelná docházka do:

- mateřské školy
- přípravné třídy základní školy
- speciální mateřské školy

Docházka do mateřské školy bývá doporučena především rodičům, jejichž dítě před vstupem do základní školy nenavštěvovalo mateřskou školu. Pokud dítě chodilo do mateřské školy, je doporučeno pokračovat v docházce podle individuálního vzdělávacího programu. Některým dětem (například těm se smyslovými vadami) může být doporučeno zařazení do speciální mateřské školy. Dětem z jiných etnických skupin či dětem z méně podnětného prostředí může být nabídnuto zařazení do přípravného ročníku základní školy. Všem dětem s odloženou školní docházkou je třeba věnovat zvýšenou pozornost a speciální péči, kterou lze těžko zajistit bez vzájemné spolupráce rodičů, učitelů a pedagogických odborníků. Učitelé v mateřských školách i v přípravných třídách základních škol zpracovávají pro děti s odkladem školní docházky individuální vzdělávací programy; ty se obtížně sestavují bez znalosti závěrů z vyšetření školní zralosti ve školském poradenském zařízení či u odborného lékaře.
Individuální vzdělávací programy vycházejí z diagnostiky odborného pracoviště (pedagogicko-psychologická poradna, speciálněpedagogické centrum) i z pedagogické diagnostiky učitele a respektují závěry diskuze s rodiči. Programy jsou vytvářeny pro oblasti, v nichž byly shledány nedostatky ve školní připravenosti. Při sestavování programu učitel respektuje individuální potřeby konkrétního dítěte a stanovuje krátkodobé a dlouhodobé cíle vzdělávání (Zelinková, 2001).

Za další formu intervence jsou považovány stimulační programy, a to jak preventivní, tak intervenční (Valentová in Pupala, Kolláriková, 2001). Stimulační programy jsou zaměřené na řízené učení v problematických oblastech a mohou s nimi pracovat i rodiče pod vedením učitele či psychologa nebo mohou být realizovány přímo v mateřské škole či školských poradenských zařízeních (pedagogicko-psychologická poradna, speciálněpedagogické centrum) formou skupinového či individuálního učení. Známým stimulačním programem je Metoda dobrého startu, jež podporuje psychomotorický vývoj dítěte pozitivním ovlivňováním jemné motoriky, pravolevé a prostorové orientace, zrakového i sluchového vnímání.
Některé základní školy nabízejí budoucím prvňáčkům různé akce, kurzy a projekty s cílem pozitivně naladit dítě na vstup do školy, seznámit ho s prostředím základní školy i s formou vyučování. Tím se dětem usnadní přechod z mateřské do základní školy a zlepší se adaptace na školu. Uvedené akce bývají organizovány v jarních či letních měsících a jsou určeny dětem, které byly řádně zapsány do prvních tříd pro následující školní rok. Základní školy pořádají tyto akce jako jednorázové (jednodenní setkání) nebo formou odpoledních kroužků.

V základních školách se učitelé při zápisu, ale i po něm setkávají s rodiči, kteří chtějí přihlásit k povinné školní docházce dítě cizí státní příslušnosti. Přihlášení žáka cizí státní příslušnosti do první třídy základní školy se řídí zákony České republiky, které se mnohdy liší od legislativního opatření země, z níž rodina pochází. Je vhodné, aby si rodiče těchto dětí zjistili například na ředitelství školy, jak mají postupovat. Tito rodiče k žádosti o přijetí dítěte k základnímu vzdělávání přikládají doklad o povolení pobytu v České republice, případně vysvědčení žáka z předchozích škol s překladem do češtiny. Ředitelství školy postupuje podle metodického pokynu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Rodičům bývá doporučeno, aby dítě před zahájením povinné školní docházky navštěvovalo českou mateřskou školu nebo přípravný ročník základní školy kvůli zvládnutí základní komunikace v českém jazyce. Od zápisu do zahájení nového školního roku je ještě dost času, který je vhodné využít k posílení oblastí, v nichž byly u dítěte shledány například při zápisu do první třídy nedostatky. Když u dítěte přetrvávají problémy s výslovností, je vhodné navštívit logopedickou ambulanci nebo pokračovat v pravidelné logopedické péči (s dětmi v rodině cvičit) podle instrukcí logopedické asistentky, respektovat doporučení učitelek mateřské a základní školy atd.

Z výzkumných šetření je známo, že většina rodičů je přesvědčena o důležitosti přípravy dítěte k povinné školní docházce a současně se většina rodičů domnívá, že na přípravě dítěte pro vstup do školy se podílí rodina a mateřská škola. Rodiče si uvědomují, že zodpovědnost za výchovu a vzdělávání nespočívá jen na školských institucích, ale také na nich samých. Z výzkumných šetření dále vyplynulo, že většina rodičů je přesvědčena, že dítě vstupující do první třídy by především mělo umět žít a chovat se v kolektivu a být samostatné. Mezi častými odpověďmi se samozřejmě objevilo, že by dítě mělo znát barvy, umět se soustředit, udržet pozornost a zvládat stříhání, lepení a kreslení.