Kamarádka z dovolené

Psal se rok 1987 a má kamarádka Simona nám oběma tenkrát přes noc vystála frontu na zájezd do bývalé Jugoslávie před tehdejší pobočkou cestovní kanceláře CKM. Já jsem tenkrát musela pracovat, tak tohle veškeré zařizování tenkrát zůstalo jen na ní.

Podařilo se jí zájezd zakoupit, ale tenkrát už neměli volné žádné dvoulůžkové pokoje a tak zakoupila dvě místa do čtyřlůžkového pokoje, a my obě jsme se moc těšily na konec června a na naši sluníčkovou zahraniční dovolenou. Jen jsme se trochu obávaly, s kým nakonec v hotelu Laguna v městečku Gradac budeme ubytovány. Čas rychle plynul a ani jsme se nenadály a seděly jsme v autobuse směr Gradac.

Cesta autobusem byla bezproblémová a většinu cesty jsme stejně prospaly. Další den ráno jsme konečně všichni byli na místě a my dvě s ostatními také netrpělivě a trochu i s obavami čekaly, jak a s kým nás ubytují. Nikoho jsme tam tenkrát neznaly, ale o to větší dobrodružství to tenkrát pro nás obě bylo. Naštěstí nás ubytovali s dvěma mladými a šikovnými děvčaty z jižní Moravy.

Sice jsme si první den obě myslely, že děvčata mají nějaký problém s alkoholem, jelikož ihned po ubytování si každá během chvilky vytáhla z kufru láhev meruňkovice a několik dalších pečlivě zabalených lahví s vínem, což pro nás obě byl tenkrát takový ,,malý šok,,, jelikož pro nás v těch letech byl alkohol celkem tabu. Nedalo nám to a další den, jakmile jsme si po cestě pořádně odpočinuly a vyspaly se, jsme si s děvčaty začaly více povídat na sluncem zalité terase pokoje. Děvčatům jsme zase asi musely připadat trochu divné my, když po chvíli zjistily, že jsme si s sebou žádný alkohol na dovolenou nepřivezly, ale i přes tyto úsměvné okamžiky, o kterých během této skvělé dovolené nebyla nouze, jsem si takto díky dovolené a čtyřlůžkovému pokoji našla skvělou kamarádku Jitku.

Po zbytek pobytu už jsme většinou jak na pláži, tak i na procházkách trávily čas všechny společně. S další z děvčat bohužel už v kontaktu nejsem, jelikož se vdala a přestěhovala. Za Jitkou, jakmile mi to čas a možnosti dovolují, vždy moc ráda jedu a cítím se u ní jako doma, a moc rády obě při sklenici vína, které mne mimochodem tenkrát naučila správně pít a koštovat, na tuto dovolenou i zážitky vzpomínáme. A tak jsem moc ráda, že díky takové náhodě jsem tenkrát potkala a poznala skvělou kamarádku a naše kamarádství nám vydrželo dodnes.