Na téma, zda káva osvěžuje a je zdraví prospěšná, nebo naopak naší tělesné schránce škodí, už byly popsány stohy papíru. Ponechme na odbornících, která verze nakonec zvítězí, a raději se zkusme ohlédnout zpátky, jak tento lahodný nápoj chutnal našim předkům.

Kde se vlastně vzala

Pokud zalistujeme staršími časopisy z různých období, můžeme získat spoustu informací, které kdy byly o zrnkové kávě napsány. Hodně zajímavé je už to,  kolika pověstmi je její objevení opředeno. Jedna za starých legend například vypráví, že hořela část lesa, kde divoce rostly kávovníky. Květ kávovníku je bílý má hvězdicovitý tvar a jeho vůně je podobná vůni kvetoucího jasmínu. Chuť bobulí, které nestačily úplně shořet, byla lidem příjemná, a tak začali dávat plody kávovníku k ohni záměrně. A od té doby se prý káva praží.

Můžeme se ale také dočíst, že v patnáctém století její zrnka na Arabském poloostrově pouze žvýkali, a až později přišli na nápad je rozdrtit, uvařit ve vodě a vypít. Ještě větší lahodnost nápoj získal, když si domorodí obyvatelé navykli kávová zrna nejprve opražit a potom teprve přelít horkou vodou.     

Do kavárny pouze muži

Netrvalo dlouho a káva se z odlehlých míst dostala do měst, a tak vlastně dala vzniknout prvním kavárnám. Ovšem tam si na báječné tmavé tekutině zřejmě  pochutnávali jen pánové, neboť Arabky nevycházely do ulic a kávu mohly jen usrkávat doma s přítelkyněmi. Avšak i ve středoevropských poměrech v kavárnách besedovali nad oblíbeným kafíčkem většinou zástupci silnějšího pohlaví, zatímco ženy vysedávaly u kávičky jen v teple domova.

Jak ale dokládají dobové časopisy, také dámy si postupně přišly na své. Ve dvacátých a třicátých letech minulého století už ženy nenavštěvovaly kavárny jen v mužském doprovodu, jak se dříve slušelo, ale pochutnávaly si na voňavém kávovém moku v útulných kavárničkách se svými kamarádkami. Chtěly si i tehdy v klidném prostředí hlavně odpočinout, popovídat a udělat si chvilku jen pro sebe.  

Pražilo se cokoli

Popíjení oblíbené kávy však nebylo pouze výsadou městského obyvatelstva. Také na venkově měl tento nápoj odjakživa mnoho příznivců. A když nebyl kávy dostatek, vymysleli si důmyslní venkované leckdy kuriózní náhražky. Místo kávových zrnek se v domácnostech pražily žaludy, šípková jadérka, sušené plané třešně… A lidovou kuchyni postupně ovládla i oblíbená cikorka z praženého kořene čekanky. Ale ať už se za našich předků vařívala káva pravá nebo jen její náhražka, vždycky podle mě hrnek voňavé kávy zůstane symbolem útulného domova.

Světlana

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10