Když muž se ženou snídá

Stravovací návyky se netýkají jen a pouze naší trávicí soustavy a našeho slušného a dobrého vychování, ale velice úzce nás spojují a případně rozdělují s těmi, kteří se v našem životě objevují.

Rodina – základ vztahu k jídlu

Vliv prostředí na stravovací a jídelní návyky každého z nás se asi nikdo nepokusí zpochybnit.  A věřte, že to opravdu není jen o tom, jak se správně drží příbor a že jíme se zavřenou pusou. Dalo by se skutečně říct, že toto jsou jen detaily, i když ne samozřejmě nepodstatné pro život v kultivované  společnosti. Něco uvařit či neuvařit  a chovat se u stolu není skutečně to jediné, co si z rodiny odnášíme. Rodina jako první instituce výrazně ovlivňuje náš vztah k jídlu. Dává nám základy, zda budeme mít k jídlu správný vztah a zda mu dáme v našem životě správné místo. Adekvátnost tohoto stravovacího základu předurčí, kolik a co dalšího ke svým stravovacím zvykům doplníme od dalších spřátelených strávníků a samozřejmě i všudypřítomných  médií.

Kuchyň – srdce domova

Aniž by to lidé dokázali vysvětlit, často je u nich právě kuchyň místem, kde si nejčastěji povídají, stěžují a řeší případné problémy. Toto neuvědomělé chování má pravděpodobně základ již v době, kdy se lidská společnost dělila na lovce a sběrače a kdy platilo jednoduché rozlišení „žena – oheň, muž – lov.“ Kuchyň v současné době nahradila symboliku ohně a najdeme v ní vše podstatné: jídlo, teplo, odpočinek, porozumění, důvěru, klid, jistotu, prosperitu, prostor pro sdělení zážitků i rozdělení práce, pocit sounáležitosti, důležitosti, bezpečí a samozřejmě i lásky, protože láska prochází žaludkem. Zřejmě proto se tolika lidem líbí sedět v kuchyni, i když už dávno není co jíst.

Jídlo jako společenská událost rodiny

I když je pro nás na začátku našich partnerských vztahů jídlo důležitou součástí společných chvil, po určité době se tento zvyk ztrácí. Samozřejmě k tomu máme mnoho racionálních důvodů, přičemž v současné době je hlavním argumentem přísloví „čas jsou peníze“. Jídlo je ale základní lidskou potřebou a zcela na něj zapomenout nemůžeme. Výsledkem je to, že jíme ve spěchu a ne s těmi, s kterými bychom měli. Kvůli důrazu na zvyšování efektivity a vydělávání peněz tak zapomínáme na své blízké a na to, že bohatství se nejlépe utrácí ve dvou. Přitom vstát o 15 minut dříve a připravit si společně snídani nebo se večer scházet ke společné sklence vína není nijak obtížné.
Problém přehlížení jídla jako času, který je možné využít k rozhovoru s blízkými a k setkání s přáteli, souvisí opět se socializací. V České republice, narozdíl např. od Francie či jižních států, není jídlo chápáno jako společenská událost rodiny. Přitom z průzkumů vyplývá, že rodiny stolující společně vykazují charakteristiky pevnějších vazeb i intenzivnější komunikace. Nezáleží přitom na množství chodů, ale na společnosti.

Jídlo jako vějička

Kuchyň je místo spojované s jídlem, které pro většinu z nás znamená více než jen uspokojení základních potřeb. Jak je pro nás jídlo důležité, ukazuje již samotné navazování známostí. První schůzka většinou zahrnuje buď kino, tedy příležitost setkat se a přitom omezit čas, kdy budeme mluvit o sobě a necháme tak druhého nahlédnout do našeho nitra, nebo společné jídlo (případně oboje). Lákání „na pěkně strávený čas u stolečku s příborem“  využívají hojně i ti, kteří se teprve snaží druhou stranu zaujmout. A pokud jsou chuťové pohárky u dvojice ze stejného těsta, jsou na půli cesty zahájit pokus o dlouhodobější vztah. Když se dohadují jen velmi ztuha na volbě restauračního zařízení nebo jídelního menu, ochuzují se o poměrně snadný start a musí se více snažit najít adekvátní náhradu tohoto omšelého, ale stále velmi spolehlivě fungujícího lidského tmelu.

Jak to můžeš jíst …

Nebudeme si nalhávat, že různé nebo dokonce diametrálně odlišné stravovací návyky, tedy i skladba jídelníčku, rozhodně nejsou pro ať už rozvíjející se, nebo již zaběhnutý partnerský vztah či rodinný život „procházkou růžovou zahrádkou“. Samozřejmě, že existují i fungující soužití partnerů s odlišnými stravovacími zvyklostmi, ale většina těchto párů se k němu propracovala tvrdou prací. Tyto vztahy totiž vyžadují značnou dávku vzájemné tolerance a většinou i dohodu, co nabízet, nutit nebo případně zakazovat společným  potomkům.

Jídlo jako zdroj radosti i strasti

Urážet a napadat jídelníček druhého může být nadmíru ošemetná věc. Jídlo je skutečně velmi osobní záležitost, a proto se lidé tak neradi vzdávají toho, co jim chutná a co mají na talíři. Tento fakt také vysvětluje, proč je tak těžké najít si k jídlu vztah. Někteří z nás ho chápou pouze jako nástroj k naplnění základních potřeb a je jim prakticky jedno, co mají na talíři. Přesto by pro ně mělo být důležité, aby jejich jídelníček splňoval zásady zdravé výživy. Druhou skupinu tvoří ti, kteří mají k příjmu potravy jednoznačně nezdravý až patologický vztah a jídlem si nahrazují něco, co jím nahradit rozhodně nelze. Tito lidé by se měli poradit s psychologem a odborníkem na výživu a pokusit se své problémy vyřešit. Do poslední skupiny patří lidé, nazývaní „gurmáni“ či „fajnšmekři“, pro něž je jídlo jeden ze zdrojů každodenní radosti a potěchy z něčeho skutečně dobrého. I ti by ale měli vědět, co je pro ně zdravé a s množstvím kalorií to nepřehánět.

Jídlo jako zdroj psychické (ne)pohody

Jídlo má vliv na tvorbu hormonů, a to, co jíme, tedy působí i na naši psychickou stránku. Do skupiny hormonů ovlivnitelných stravou patří například uklidňující serotonin, jehož nedostatek vede k menší odolnosti vůči sezónním (podzimním a zimním) depresím, a melatonin působící ospalost, zhoršující soustředění a výkony a ovlivňující také pocit špatné nálady. Melatonin se vylučuje za tmy, a jeho produkce tak stoupá v ročních obdobích, kdy je méně světla. Hladinu těchto hormonů, a tedy i podzimní a zimní depresi, je ale možné zmírnit správně zvoleným jídelníčkem. Uvolňování serotoninu se zvýší, pokud si dáte dávku sacharidů, například formou těstovin, nebo bílkovin. Obě živiny přitom musí být v jídelníčku odděleny. Takovýmto jídlem zvýšíte hladinu adrenalinu a dalších hormonů působících pozitivně na aktivitu, a to jak tělesnou, tak duševní. I při takovéto stravě ale nezapomínejte jíst pestře a pravidelně.
Pro přispění k  dobré náladě a výkonnosti by na talíři neměly chybět ryby. V jídelníčku by měly být dále zastoupeny potraviny bohaté na hořčík a vitaminy skupiny B, tedy mandle, ořechy, sója, rýže atd. K dobrému fungování mozku a lepšímu zapamatování doporučují odborníci dostatečnou konzumaci ryb, které obsahují omega 3 vícenenasycené mastné kyseliny. Omega 3 mastné kyseliny přitom najdete i v rostlinných tucích, a díky tomu může Váš mozek pracovat naplno již od rána. Na zapamatování mají pozitivní vliv i potraviny bohaté na cholin, tedy například celozrnné pečivo, rajčata, květák, pomeranče, banány, brambory a vejce. A pokud se potřebujete před spaním  zklidnit, určitě si vzpomenete na „babský“ recept doporučující vlažné mléko.
Potraviny nejen pomáhají, ale mohou také nervozitu, podráždění či nespavost vyvolávat. To se týká například jídel bohatých na histidin, který najdete například v červeném víně, vejcích, bramborách nebo játrech. Do této skupiny dále patří strava obsahující látky  podporující produkci histaminu. Konkrétně se jedná například o sýry, jahody, uzeniny nebo vepřové maso. To ale neznamená, že byste měli např. sýry, které jsou pro organizmus důležité z jiných důvodů (obsah vápníku aj.), zcela vynechat.

Společný čas strávený v kuchyni, ať již u jídla, či sklenice vody, je skvělou příležitostí, jak více mluvit se svým partnerem. Na to přitom v dnešní hektické době mnoho dvojic zapomíná.


Autorka:
PhDr. Marta Boučková, psycholog

Zdroj: www.zdravykorinek.cz