Kiwi dělá divy, aneb o pěstování a zpracování

Čtěte také I. díl:
Kiwi dělá divy, aneb něco rostlině Actinidia

Pěstování:

V odborné literatuře je popisováno, že rostlina potřebuje slunné stanoviště. Musím oponovat, u mě je se jí daří i  na severní straně mého pozemku, kde je z jihu stíněna stěnou domu, ze severu hustým lesním porostem sousedovy zahrady a ze západu skleníkem. Takže si rostlina moc slunce neužije, jen brzy ráno zachytí pár paprsků a přesto se jí na stanovišti daří. Také nezkoumám, zda mám předepsanou půdu s pH 5,5.

Takže, pokud chcete kiwi pěstovat, potřebujete :
Vybrat místo, kde by se rostlina hezky vyjímala a přitom by nevadil její poněkud velký vzrůst. Ideální je například u pergoly, kterou dost rychle zakryj , nebo kolem plotu či z ní udělat zelené loubí na volném prostranství nebo u balkonu či zdi.
Připravit si konstrukci, po které rostlinu povedeme, protože bude potřebovat nějakou oporu ( jako víno).Bez opory tvoří arkádový keř a rostou pomaleji. Kolem tyčky vytváří vysokou převislou arkádu.

Půda:

Měla by být propustná. Jediná půda, v níž se mi kiwi nedařilo pěstovat byla těžká nepropustná jílovitá půda. V ostatních půdách se mi kiwi daří pěstovat bez problémů.
Nejlépe se daří rostlině,pokud jí vykopeme jámu o průměru 70 cm do hloubky asi 60 cm, kterou vyplníme kvalitním kompostem bez příměsi vápna.

Kvalitní sazenice, nejlépe od osvědčených prodejců, aby byly rostliny zdravé. Sázíme nejlépe na jaře po ledových mužích. Máme-li sazenice v kontejnerech, můžeme sázet prakticky od jara do podzimu. Vzdálenost rostlin  cca 4 m rostliny chinensis, ostatní  druhy 1,5 – 2 m ( záleží na tom, jak chceme mít husté zalistění pergoly či loubí).

Chceme-li si sazenice udělat sami, nepoužíváme semena ( semenáče plodí až za mnoho let a hlavně nepoznáme zda jsme vypěstovali rostliny samčí nebo samičí). Nejlepší je množení řízkováním či hřížením. Vždy si pečlivě poznačíme zda jde o rostlinu samčí nebo samičí, abychom v případě uhynutí rostliny věděli, zda doplnit „kluka“ nebo „holku“. Řízkování se provádí v létě nebo v době vegetačního klidu ( leden/únor). Asi 5 cm dlouhé řízky namočíme do stimulátoru a zapíchneme do zeminy na řízkování. Udržujeme vlhké na světle při teplotě kolem 10°C. Sazenice z řízků plodí dle druhu  3. až 6. rokem.

První dva až tři roky před zimou přihrneme k rostlině půdu (nakopčíme), aby byla rostlina chráněna před vymrznutím.

Rostlina tvoří bohaté drobné kořínky, které se rozrůstají mělce do šířky, takže při pracích v okolí rostliny s tím musíme počítat, aby se jemné kořínky zbytečně neponičily.

Nároky na další péči jsem nezaznamenala. V teplém vlhkém létě je rostlina schopna poporost až o 20 cm DENNĚ – je to taková „Adéla“. NA JAŘE NESTŘÍHAT !! Rostlina by se vysilovala, neboť bohatě roní mízu. Jinak po celé léto můžeme stříháním upravovat tvar rostliny, aniž by jí to nějak ublížilo.
 Pokud jsou velká sucha, rostlina svěsí listy, tak si říká o zalití.Jinak rostliny zbytečně nepřemokřujeme, nemají to rády.
Přihnojujeme asi tak 1x za měsíc trochou hnojiva, nejlépe ředěných slepičinec.
    
POZOR na kočky. Rostliny kočky přitahují, kočky ničí drápáním kůru a tím by mohly rostlinu zcela zničit, proto je vhodné chránit kmen pletivem.
    
Letos poprvé mi začali plody ozobávat špačci, takže už i oni přišli na to, jak je kiwi chutné. Před nimi chráním plody zavěšenými vyřazenými CD, které svým blýskáním ty žrouty plaší.
Při převápnění půdy může rostlina trpět chlorózou.
Roční přírůstky, pokud nebudete zastříhávat rostliny jsou cca: Chinensis 2 – 5 i více metrů, maloplodé odrůdy 2,5 až 3 m.
Pokud do mrazíků plody chinensis nestihnou dozrát, sklidíme je a uložíme v mikrotenových sáčcích, kde spolehlivě dozrají.

Využití:
Listy z polygamy usušíme a přidáváme do bylinných směsí čajů.
    
Plody:
Nejlepší je přímá konzumace, kdy je v plodu nejvíce vitamínů a biologicky, nutričně a léčebně významných látek.Při konzumaci většího množství plodů může dojít k projímavým účinkům, které způsobují drobná semínka kiwi.

Chinensis – můžeme skladovat v chladnu v mikrotenových sáčcích a postupně konzumovat.

Maloplodé odrůdy je nutno co nejdříve zkonzumovat, nebo zpracovat. Lze z nich dělat marmelády, kompoty, víno, šťávy, nebo zmrazit. Mražené se hodí k výrobě zmrzliny ( do mixéru dáme mražené plody, zasypeme cukrem, zalijeme smetanou, rozmixujeme a zmrzlina je hotová), nebo na ovocné koláče ( doporučuji kombinovat s jiným mraženým ovocem, kdy dostane koláč nejen skvělou chuťovou harmonii , ale je to i barevná pastva pro oči), v naší domácnosti se těší velké oblibě želé dortíky, kdy v kombinaci s barevně odlišným ovocem, třeba malinami, nebo jahodami vypadá dezert moc pěkně a chuťové buňky si též přijdou na své. U výroby marmelád, kompotů, šťávy či vína postupujeme stejně jako když zpracováváme angrešt.


Pokud se rozhodnete kiwi pěstovat, přeji Vám mnoho úspěchů. Tato dle mého názoru nenáročná rostlina Vám přinese zcela určitě mnoho radosti a užitku. Věřím, že se časem na stránkách Chytré ženy pochlubíte svými pěstitelskými úspěchy.

  
                    Tak ať se Vám daří!!