Aktinidie jsou vesměs mohutné, vzrůstné a dlouhověké levotočivé liány a v místě původního výskytu jsou popisovány i mnohastaleté exempláře s délkou šlahounů 30 – 50m.
Název actinidie je od řeckého Actis – paprsek, paprskovitě uspořádané rozeklané blizny květů, jednak paprskovitého růstu dlouhých tenkých výhonů, ale i brilantní zářivosti trichomů listů a výhonků velkoplodé Chinensis.
Původ názvu kiwi je dnes již všeobecně známý – odrůda chinensis, kterou známe z obchodu je svými drobnými hnědozrzavými chloupky podobná nelétavému ptáku kiwi.
V současné době je nezměrné množství nejen původních, ale už i vyšlechtěných odrůd. Jsou rozšířeny od chladné východní Sibiře, přes subtropické až do tropických pásem jihovýchodní Asie. Od ústí řeky Amuru až po Nepál a západní pobřeží Indie. Jejich domovem je i chladný Sachalin, Kurilské ostrovy, přes Japonsko až do Indonesie.
Actinidia Chinensis byla zavedena do kultury na Novém Zélandě, který se stal největším světovým producentem kiwi s největšími plody.
U nás jsou neznámější velkoplodé odrůdy Chinensis z obchodů a maloplodé druhy, kterým se též říká „čínský angrešt“, které se nemusí loupat – kolomicta, arguta, z nichž se neustále objevují nově vyšlechtěné druhy, které nabízí velká zahradnictví.
Maloplodé odrůdy se v obchodech neprodávají zřejmě proto, že po utržení dlouho nevydrží, musí se co nejdříve zkonzumovat, nebo zpracovat.Velkoplodá kiwi se mohou utrhnout ve stadiu dozrávání , kdy „dojdou“ během transportu k zákazníkům. Proto jsou někdy v obchodě koupené plody nevalné chuti. Není nad to, konzumovat řádně dozrálé plody bez chemického ošetření.
Jen krátce k těmto několika druhům:
Nechci popisovat složité názvy a odborné výrazy. Kiwi pěstuji již přes dvacet let, proto si dovoluji napsat své zkušenosti, nikoli to, co jsem přečetla v odborné literatuře, byť se v mnohém moje zkušenosti z praxe liší od názorů odborníků.Actinidia Chinensis –velkoplodá odrůda, kterou známe z obchodů. Je pokryta drobnými chloupky, které jsou u alergiků nejčastější příčinou alergických reakcí. Plody se musí loupat, ale přesto se neubráníme, aby nějaký ten chloupek na ovoci nezůstal. U kupovaného ovoce může být spouštěčem alergické reakce také to, že ovoce je chemicky ošetřované a hnojené. Většinou jsou rostliny dvoudomé, nově vyšlechtěné odrůdy polygamní.Rostlina sama o sobě je velmi dekorativní. Způsobují to velké, chloupky porostlé listy, které jsou na okrajích a na dlouhých stopkách zbarveny do červena.
Tato odrůda je nejméně odolní mrazům. Jelikož doba květu je v období pozdních mrazíků ( ledových mužů), často se mi stalo, že úroda byla velmi malá, někdy dokonce téměř žádná. Proto pěstuji raději odrůdy maloplodé, kterým se na mé zahradě daří vskutku skvěle. Teploty pod - 15° C způsobují omrznutí až vymrznutí rostliny. Plody dozrávají koncem září až října.
Actinidia kolomicta – tento druh má zřejmě nejmenší plody. Jdou podlouhlé, velmi sladké, u některých odrůd má samčí a samičí rostlina trochu odlišné zabarvení listů –samec má listy lemované bíle , což působí velmi dekorativně. Plody dozrávají postupně, nestejnoměrně v červenci , jsou vhodné k přímé konzumaci. Rostlina bez problémů snáší teploty do -20° C.
Actinidia polygama – méně oblíbený druh. Jeho plody jsou srdčitého tvaru, žlutooranžově zbarvené. Toto zabarvení je způsobeno velkým množstvím karotenu. Dozrává v září. Plody jsou nahořklé, proto ta malá obliba u pěstitelů a konzumentů. Má však velmi blahodárné léčivé účinky. Působí pozitivně mimo jiné na zrak a snižují cukr v krvi. Použitelné jsou i listy , z nichž se dá připravit lahodný vitaminózní čaj.Odolnost rostliny vůči mrazu je přibližně stejná jako u předchozího druhu, tedy kolem -20° C.
Actinidia arguta – nejoblíbenější, nejodolnější a troufám si říci, že i nejchutnější druh kiwi.
Rostlina snáší i mrazy přes -30° C, Její období květu je trochu delší ( jakoby na etapy), takže i když některý ledový muž květy poničí, vykvetou ještě další, které nám zajistí dostatek úrody. U tohoto druhu se mi za více než dvacet let stalo jen v jedné sezoně, že byla úroda docela malá. Plody sklízíme koncem září až do prvních mrazíků.
Čtěte také pokračování:
Kiwi dělá divy, aneb o pěstování a zpracování
Jarmila Hašková – čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz