Konec chrápání v Čechách

Opět jste se nevyspali? „Živá sbíječka“ ve vaší ložnici nereagovala na mlaskání ani žďuchání? Nejste v tom sami. Chrápání je rozšířený problém, který se týká přibližně 30 % dospělých. Kvalitní spánek je nepostradatelný, je základní potřebou našeho zdraví a duševní pohody. Můžete vyměnit partnera, oddělit si ložnice, nebo vyzkoušet efektivnější řešení...

„Žádné přípravky nevyléčí příčinu chrápání, ale mohou významně tlumit následky. Působí na zvýšení povrchového napětí sliznice měkkého patra, zabrání jeho vibraci, a tím i slyšitelnému chrápání. Jedná se o naprosto bezpečnou neinvazivní léčbu a výrazné zlepšení kvality života chrápajících jedinců,“ uvádí MUDr. Petr Rambousek, ORL specialista Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Doporučuji také úpravu životosprávy, redukci nadváhy, omezení léků snižujících pozornost a svalový tonus a vyloučení alkoholu před spaním včetně piva i kouření. Ideální je zabránit spánku na zádech a spát na boku.“

O chrápání

Chrápání je pravidelný či nepravidelný zvukový fenomén, kdy nepříjemné zvuky vznikají v horních dýchacích cestách v průběhu spánku. Je přítomno asi u 30 % populace.

Chrápáním se zabývaly i mýty a legendy dávnověku, například jedna z tradovaných pověstí popisuje význam chrápání jako určitou ochranu ženě, poskytovanou mužem. Odpuzujícím zvukem měl bránit ženu před napadením zvířaty a jinou havětí. Literárně se objevují první zmínky o chrápání na konci 40. let 20. století, a vědecky se začaly lékařské obory zabývat vyšetřováním a léčením v 70. a 80. letech.

Chrápání rozdělujeme na prosté, a to pravidelné i nepravidelné, a na chrápání spjaté se zástavami dechu ve spánku. V případě druhé varianty už mluvíme o onemocnění, jehož závažnost by měl posoudit odborný lékař. Prosté chrápání nemůže člověka ohrozit, je „jen“ vadou estetickou s nežádoucími společenskými účinky

Léčba prostého chrápání spočívá v úpravě životosprávy, redukci nadváhy, omezení léků snižujících pozornost, vyloučení alkoholu před spaním včetně piva. Zákaz kouření. Zabránění polohy těla při spánku na zádech, spát na boku.

Dnes již známé umístění zábrany do horního dílu nočního úboru na záda, tedy vtipný nápad na všití míčku do kapsy kabátku zadní části nočního úboru, vznikl jako recese v jednom týmu zabývajícím se poruchami spánku a bdění. Ve vztahu k poloze těla je zajímavá skutečnost, že zvířata spící na břiše nechrápou. Také kosmonauti ve stavu beztíže nechrápou vůbec.

Zdroj: ALTERMED

Notburga
ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout