O tom, že bychom si měli hlídat svou postavu, jistě všichni víme. A možná tiše závidíme dětem, které si sem tam nějakou tu sladkost mohou dovolit. Někdy zhřešíme i my dospělí, a pak to doháníme dietami. Chvilku je držíme, zhubneme pár kilo, abychom následně přibrali dvojnásobek. A tak to jde stále dokola. Můj dnešní příběh je věnován sladkostem a právě dětem.

Kamarádka má dvě děti, osmiletou Klárku a čtyřletého Honzíka. Když Klárka nastupovala do první třídy, přála si, aby jí maminka koupila obrovský kornout se sladkostmi, které by mohla rozdat svým novým spolužákům. A tak maminka navštívila papírnictví a kornout koupila. Klárka měla velkou radost. Naskládala do kornoutu společně s maminkou bonbóny, oplatky, čokoládky a lízátka. Holčička se už nemohla dočkat na 1. zářijový den.

Konečně nastal onen den D. Klárka, oblečená do sváteční sukýnky a halenky, vzala svůj kornout do ruky a vydala se do školy. „Mami, ten kornout je nějaký těžký!“, řekla po chvilce mamince. Maminka zareagovala následovně: „Neboj, za chvilku bude lehký. Rozdáš sladkosti dětem.“ Paní učitelka se přivítala s dětmi, namalovali si pár obrázků a Klárka mohla konečně rozdat sladkosti mezi nové spolužáky.

Sotva si ale pár dětí vzalo sladkosti z vrchu kornoutu a další holčička natahovala ručku, aby si vybrala něco pro sebe, vytáhla brambor. Úsměv z tváře holčičky zmizel. Vyjeveně se dívala na bramboru a na Klárku. Klárka dala dolů kornout, aby do něj viděla. Kornout byl plný brambor! Klárka svůj první den ve škole obrečela, ale paní učitelka nakonec vše obrátila v žert, kterému se všichni zasmáli.

A jak se brambory dostaly do kornoutu? To malý Honzík dostal chuť na něco sladkého. Bylo mu líto, že jeho sestřička odnese všechny ty mlsky z domu, a tak si vzal nejdřív jen jedno lízátko, pak bonbón, a nakonec se neudržel a jedl a jedl. Vzpamatoval se, až když mu zbylo sladkostí tak akorát na zamaskování brambor, které naskládal do kornoutu místo sladkostí, které snědl. Ráno šel klidně do školky s tím, že nikdo nic nepozná. Proto se zdál Klárce kornout tak těžký.

Myslím, že až půjde do školy Honzík, bude si svůj kornout pořádně hlídat, aby mu jeho sestřička neoplatila jeho mlsný nájezd…