Jenže se přitom sama stávají oběťmi rychlého útoku mravenců, kteří ze mšic čerpají bohaté živiny. Mláďata lišky a králíka si spolu hrají a skotačí mezi řádky vinné révy, ale už za pár týdnů se všechno změní a z huňatých kamarádů se stane vítaný úlovek mladých hladových šelem. V písčité prohlubni číhá larva mravkolva na neopatrný hmyz, zatímco káňata lesní všechno sledují z výšky, odkud ostrými zraky pátrají po myších a křečcích. Vydejte se spolu s námi do jižní Francie na prosluněnou návštěvu a odhalte Kouzelný svět vinic.

Poznejte skutečný život na vinici s Prima ZOOM:

Vše začalo divokou liánou. Před tisíci lety z ní člověk vypěstoval vinnou révu a od té doby ji hýčká a opatruje. Zakládá vinice a vybírá pro ně ty nejslunnější polohy a nejlepší půdu. Každé jaro vinice přitahují divokou zvěř. Některá zvířata si vyvinula úžasné symbiózy. Žijí v harmonii s vinnou révou a jiná se stala nebezpečnými škůdci. Vinice nabízejí letní útočiště pro mnoho živočišných druhů, jako jsou například orebice rudé, jezevec, rejsek, vlha pestrá, mravkolev, ještěrky, mravenci, ženetky, prase divoké, kos černý, zajíci, lišky nebo i vysoká zvěř, která si pochutnává na mladých listech révy. 

Šťávu z listů sají mšice, které žijí v dokonalé symbióze s mravenci, kterým se však vůbec nelíbí, že si na mšicích pochutnává slunéčko sedmitečné. Na mravence si zase počíhá mravkolev, který staví důmyslné pasti, ze kterých není úniku. Občas sem zavítá i káně, které tu celkem snadno uloví třeba rejska nebo křečka. Mladé lišky si mezi stromky hrají s mladými zajíčky až do doby, kdy vyrostou. Pak už se o hraní nedá mluvit. Když réva dozraje, stane se vítaným zpestřením jídelníčku pro všechny, a to i pro taková zvířata, která se ovocem běžně neživí. Se sklizní pomalu končí rok vinné révy. Z vinice odchází jedno divoké zvíře za druhým a brzy tu nezbude nic, co by připomínalo letní ruch. Na konci léta se osud vinic naplňuje a tato podívaná se rok co rok opakuje.

Réva vinná je jednou z nejstarších kulturních rostlin pěstovaných člověkem. V České republice se pěstuje zpravidla v oblastech s nadmořskou výškou do 300 metrů. Pokud má vytvořeny příznivé podmínky, dá se pěstovat až do 500 metrů, např. ve skleníku. Se zvyšující se nadmořskou výškou a úbytkem slunečního záření ubývá v bobulích obsah cukru. 

V roce 2004 byl zapsán do Guinnessovy knihy rekordů podle historicky dochovaných pramenů, dobových kreseb a analýz vzorků úředně nejstarší exemplář révy vinné na světě. je to tzv. Stara trta, kterou můžeme najít ve slovinském městě Maribor na nábřeží řeky Drávy. Její věk se odhaduje na více než 440 let. Roste na jižní straně průčelí jednoposchoďové budovy. Kmen s průměrem 25 cm se ve výšce dvou metrů rozděluje na vodorovná vedení a její větve mají délku přes 15 m. Je to původní červená odrůda, je velmi plodná a je odolná proti nemocem a škůdcům.