Kriminalita mládeže je v poslední době velkým problémem. Jejím důsledkem je
porušení společenských zájmů v míře splňující podmínky trestného činu, často
způsobuje značné morální i materiální škody. Věk pachatelů přitom neustále
klesá. Děti a mládež, kteří již v raném věku inklinují ke zločinnosti, většinou
v dospělosti v kriminální činnosti pokračují.
Celorepublikově stále narůstá počet trestných činů, jejichž pachateli byly
osoby mladší osmnácti let. Zvažuje se možnost snížit hranici
trestní odpovědnosti, dokonce se objevil i návrh přesnou hranici zcela zrušit.
Ve světě je situace různá. Některé státy mají hranici trestní odpovědnosti již
ve 12 letech.
Podle objasnění se kriminalita dělí na latentní (neohlášená) a oznámenou -
případně objasněnou. Trestné činy pak dělí policejní statistika do kategorií -
násilná, majetková, hospodářská a mravnostní. U mládeže pak převažuje majetková
trestná činnost, úmyslné ublížení na zdraví a drogová kriminalita. Příčiny a
podmínky kriminality mladých jsou obdobné jako u dospělých, ale existují zde
jisté zvláštnosti – převažuje skupinovost, násilí proti jednotlivci,
výtržnictví, krádeže, vandalismus, počítačová kriminalita (krádež informací,
vydírání ...).
Velký vliv na kriminalitu mládeže má konzumace návykových látek. Jejich užívání
může rozhodnout nejistý nápad spáchat trestný čin, nebo dovést k trestné
činnosti člověka, který by se jí v střízlivém stavu nedopustil. Agresivní
chování je také ovlivňováno násilím v médiích,
počítačových hrách ... Obrovský vliv má rovněž rodina. Formuje osobnost
člověka, pomáhá vytvořit si názory na svět i hodnotový žebříček. Tyto prvky
musíme mít na paměti při přípravě prevence dětské kriminality. Základem je
výchova v rodině, hledání alternativních forem trávení volného času ...
V případě, že už dojde ke spáchání závažného trestného činu dítětem, nařídí soud ústavní ochrannou výchovu. To je ovšem až krajní řešení. Základem je prevence a především zájem o naše vlastní děti, případně děti nám svěřené (v rámci školy, kroužků, sportovních aktivit a podobně). Dětské kriminalitě téměř vždy předchází řada varovných signálů (jako lehčí delikvence, kázeňské problémy ve škole, inklinace k partám podobně smýšlejících vrstevníků...), ty by pozorný dospělý člověk měl včas rozeznat a zasáhnout dříve, než mu situace „přeroste přes hlavu“.
Agrant - čtenářka
ChytráŽena.cz