Jsem vdaná přes 21 let a zhruba tak tři roky s manželem nežiju, teda lépe řečeno žijeme vedle sebe jako kamarádi, spolubydlící, nevím, jak to nazvat, prostě má každý svůj život, ale máme společný byt. Rozdělila nás jeho nevěra a moje nechuť, poté co ho milenka opustila, vrátit se zpět do zaběhlých kolejí.

Manžel chvíli nevěděl, co má se svým životem provést, ale pak si našel novou lásku - zamiloval se do Facebooku. Lépe řečeno do holek z Facebooku, tak jim říká - jsou to dámy většinou kolem čtyřicítky a jsou dokonalé, aspoň podle něho. Už tedy nebloumá od ničeho k ničemu, jakmile přijde z práce, aniž by se ještě najedl, vrhne se na počítač a hledá, která je zrovna on-line, neodloží notebook ani při jídle, občas mám strach, že se netrefí do pusy a píchne se vidličkou třeba do oka, asi byste nevěřili, ale projížděl Facebook i na Štědrý večer při večeři, co kdyby některá z holek byla sama a potřebovala by morální oporu, že.

Naštěstí měl filé, takže spolknutí kosti nehrozilo. Beru to s humorem, jinak se to nedá, ale občas mě děsí výkřiky z obýváku typu - proboha, Iře někdo pozměnil profil, utíkám na pomoc, ale nejsem nic platná.

S holkama z FB řeší absolutně všechno, občas se s některou setká, občas s některou stráví i víkend, ale delší trvání to nemá. Nevadí, na FB je pořád holek dost a dost,  a jemu se asi líbí, že má rande každý týden s jinou. Já mám z jeho chování spíš legraci a snad proto jsem na něho složila veselou básničku:

Holky z Facebooku.

Mám doma ženu, a snad ji mám i trochu rád, mám doma dceru a s tou jsem občas kamarád.

Mám i pár přátel, ale to mi nestačí, to holky z Facebooku, to je věc jinačí.

Holky z Facebooku jsou pro mě štěstí největší, holky z Facebooku, každého hned rád přesvědčím, holky z Facebooku jsou pro mě alfou omegou, holky z Facebooku každému hlavu popletou.

Ira, Míša, Dana, Renča, Evík, Žanetka, ty jsou pro mě nový svět, má nová vzácná planetka.

Jsem pro ně bohem, hvězdou, modlou, ikonou, dívky jsou to naivní, však ony za to nemohou.

Mám na profilu fotky, vypadám jak Eroll Flynn, tak se holkám nedivte, že jsou pak ze mě celé hin.

Zvládnu všechny dohromady i pak každou zvlášť, neznají se navzájem, není mezi nima žádná zášť.

Když mě naštve žena, dcerka tak to vůbec nevadí, holky všechno vědí, ty mi dobře poradí.

A co je mi potom, že se smějou lidi v okolí, já mám holky z Facebooku, a tak mě to nebolí.

Tahle básnička o něm není myšlena ve zlém, přála bych mu, aby našel tu pravou a novou lásku a byl zase opravdu šťastný. Já jsem tu svoji našla i bez Facebooku.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10