Lednový Českopis s novoročním dárkem - knihou

ČESKPIS

Populární měsíčník o České republice

Aktuální číslo 1 / 2008
vychází 28.12.2007
Cena jen 38 Kč + novoroční dárek
K dostání v běžné novinové síti.

Jedinečný měsíčník pro všechny aktivní a zvídavé Čechy, Moravany a Slezany.

Časopis pro vyznavače aktivního trávení volného času a zdravého životního stylu ve snadno dostupných a časově i finančně nenáročných lokalitách.

Jedinečné zážitkové čtení plné praktických informací o českých, moravských a slezských zajímavostech, přírodě, památkách, městech, osobnostech, tradicích, kvalitních službách, aktivní dovolené pro celou rodinu, turistických možnostech, sportu a zábavě i kuriozitách a nej...

Magazín pro ty, kteří mají rádi Českou republiku a chtějí se o ní pravidelně dovídat víc.

Pohádková Hluboká září novotou

Jako v roce 1871 vypadá nyní zámek Hluboká. Právě v tomoto roce zářil novotou jako dnes. Tdehdy jej nechala přestavět kněžna Eleonora von Schwarzenbergová. Současná Hluboká dostala fasádu, která je původní a písková barva dodává zámku ještě romantičtější nádech. „Rekonstrukce trvala sedm let, byla to sice doba, ale opravdu se to vyplatilo. Zvu srdečně všechny návštěvníky do našeho městečka, ale i právě na zámek. Přesto, že až do dubna bude uzavřen, překrásné procházky jsou i v parku a okolí,“ láká starosta Hluboké Tomáš Jirsa. Před lety sice zářila perla jižních Čech čistě bíle, ale v posledních letech působila omítka už špinavě šedě. Kde se ale vzal názor, že opravený zámek by měl být pískový? „Než se začalo s opravou, prováděly se sondy do zdí, které právě ukázaly, že původní barevnost byla okrová. Domníváme se, že jemně písková barva je ušlechtilejší, protože i podle památkářů imituje romantický kámen," prozradil kastelán Miroslav Pavlíček, který nezapomněl dodat, že dělníci na nový nátěr spotřebovali 21 tisíc litrů barvy. Překrásná a hojně navštěvovaná Hluboká potřebovala opravu jako sůl. Vždyť, v doslova havarijním stavu a poškozená byla i kamenosochařská výzdoba, skleněné i dřevěné prvky. Dokonce se místy rozpadaly balkony a jelenům, jejichž trofeje zdobí zámecké nádvoří, praskaly hlavy a padaly parohy. Kromě nového kabátu dostal podle některých znalců nejromantičtější zámek v Čechách také něco, o co kdysi přišel - nový zvon, tedy spíše zvonek. Posvětil jej českobudějovický biskup Jiří Paďour a dostal méno Florian. Zvonek váží před 30 kilo a odlit byl zvonařskou firmou Perner z Bavorska. Předchozí zvon se z Hluboké ztratil ve druhé polovině 20. století.

Malá Skála

Od všeho si tu můžetet užít kousek - zahrát bowling si v hotelu Jizera,ve sportovním středisku Žlutá plovárna si půjčit kajaky, rafty, horská kola nebo si zahrát volejbal, nohejbal, tenis či petangue. Nově je otevřeno lanové centrum, které nabízí vysoká či nízká lana – pod dohledem zkušených instruktorů si můžete vyzkoušet svoji dovednost. V létě rozpálené tělo lze schladit v řece Jizeře nebo v bazénech u hotelu Kavka a Jizera. Letní kino Androvna nabídne nejen filmový trhák sezóny a nejbližší diskotéka je v Turnově. Těm, co se chtějí dobře posilnit, doporučuji Boučkův statek, kde mají výbornou domácí kuchyni. Moc pěkné je venkovní posezení a v letních měsících si pochutnáte i na specialitách na grilu. Statek je původní roubená hospoda a v horních patrech můžete absolvovat prohlídku maloskalské galerie. Rodiny s dětmi určitě využijí místní pizzerie s letním posezením a koutkem pro děti. Mají zde výborné pálivé pizzy a zajímavý interiér. První zmínky o Malé Skále pocházejí z roku 1422, avšak její jižní část vznikla jako samostatná ves Vranové již koncem 14. století, kdy spolu s okolními osadami náležela k dominikánskému klášteru v Turnově. Podle ní se jmenuje také skalní hrad Vranov, často nazývaný též Skály nad Jizerou. Ten vyrostl na pískovcovém útesu nad pravým břehem řeky okolo roku 1425, tedy rok po zničení turnovského kláštera husity. Lesy, louky, pole i skály měli tehdy v držení Valdštejnové ze štěpanické větve a od roku 1538 Vartemberkové, kteří zde vládli až do roku 1615. To už ke dvoru náležel i pivovar. Krátce před bitvou na Bílé hoře se panství ujal rod Smiřických, ale pro sympatie ke stavovskému povstání byl jejich majetek po roce 1620 zkonfiskován a připadl frýdlantskému vévodovi a vojevůdci Albrechtovi z Valdštejna, který v roce 1628 udělil Malou Skálu v léno císařskému plukovníkovi Mikuláši Desfoursovi. Po smrti Albrechta z Valdštejna získal Mikuláš Desfours Malou Skálu, Semily a Hrubý Rohozec do svobodného dědictví. Rod zde potom vládl dalších 175 let, během nichž byl na severní straně nádvoří vystavěn lovecký zámeček s věžičkou pro zvon a hodiny a okolo roku 1700 nový barokní zámek. Co se týče turistiky je tady nač se dívat: z nejkrásnějšího musím jmenovat Pantheon. Dříve tady stál strážní hrad Vranov, který zpustl. V současné době je považován za nejdelší a nejkomplikovanější skalní hrad v České republice. Později byly ve zříceninách umístěny romantické pomníky a mohyly oslavující význačné světové a české osobnosti. Dominantou Pantheonu je novogotický letohrádek roku 1826, kde se lze občerstvit a pokochat se krásnými scenériemi. V blízkosti se nachází vyhlídka Zahrádka, vypínající se 60 metrů nad hladinou řeky.Na zdejším hřbitově odpočívá spisovatelka Jarmila Glazarová, která se zde narodila jako dcera zámeckého správce. K zámku se můžete podívat, nicméně pro je veřejnost uzavřen.

Jizerské hory

V minulém čísle jsem si povzdechl nad nesnázemi, které v ulicích působí sněhová nadílka. Nejen únikem do muzeí či galerií lze přečkat, vozíčkáři nepříliš oblíbené, zimní období. Dnes již poměrně rozšířenou zimní aktivitou je pro handicapované jízda na monoski nebo biski – specielně upravené lyži. Centrum Paraple již řadu let pořádá pravidelné lyžařské kurzy na svazích v Bedřichově. Ideálním místem pro začátečníky i pokročilé jsou sjezdovky Malinovka a Pastviny. Autem lze zaparkovat téměř u sjezdovky Malinovka. Nechte se vyvést dětským vlekem a přejeďte k hlavní sjezdovce. Z vršku kam Vás vyveze poma, se můžete pustit zpět dolů, nebo se traversem dostat na sjezdovku Pastviny, která je svým sklonem a mírným dojezdem ideální i pro začátečníky. Občerstvení i bezbariérovou toaletu naleznete v podniku Nisa, hned vedle sjezdovky (bezbariérový přístup z druhé strany budovy). Ubytovat se v samotném Bedřichově lze na několika místech. Méně nároční mohou hlavu složit v penzionu Bílá Vrána, který nabízí relativně bezbariérové ubytování v přízemních pokojích. Vstup je řešen dřevěným nájezdem přes lyžárnu, ale přístup na sociální zařízení je poněkud těsný, ubytování rozhodně není vhodné pro elektrické vozíky. Předpisově bezbariérové ubytování lze doporučit v penzionu Bismark, který ovšem v březnu příštího roku přerušuje provoz kvůli rozsáhlé rekonstrukci. Rovněž bezbariérové ubytování by měl nabízet Penzion Uko, nemám ho však osobně prověřený. V teplejších měsících, kdy zmizí sněhový příkrov je tento region přímo ideálním místem pro pěší výlety či cykloturistiku. Z mnoha značených tras určených pro vozíčkáře lze doporučit například cestu kolem krásné Bedřichovské přehrady. Vyrazíte-li od Bedřichovského sedla Maliník po tzv. Vládní cestě značené jako zelená trasa 1, dojedete asi po 3 km ke kamenné přehradní nádrži. Přejeďte přes hráz a pokračujte kolem nádrže až k rozcestí Gregorův kříž. Pokud se dáte doprava dorazíte zpět do Bedřichova, cesta doleva Vás dovede k chatě Hřebínek, kde se lze občerstvit. Dále můžete pokračovat kolem přírodní rezervace Ptačí kupy přes Tetřeví chatu, cestou, z které se můžete kochat krásnými výhledy směrem za Ferdinandov a Hejnici. Zpět do Bedřichova se dostanete přes Čihadla, Kristiánov a Novou Louku.

Jan Žižka

... „Zde zemřel Jan Žižka z Trocnova...“, hlásí docela vcelku přehlédnutelný nápis na mohyle postavené nedaleko Přibyslavě roku 1874 podle návrhu architekta Antonína Wiehla. Po staletí neobdělávané a keři zarostlé památné pole pro stavbu památníku koupil dr. Julius Grégr... O jeho dětství a mládí písemné prameny mlčí, a tak se často pohybujeme na půdě dohadů. Pravděpodobně vyrůstal v prostředí nepříliš zámožné zemanské rodiny, která musela obhajovat svou skromnou existenci proti rozpínavosti Rožmberků. V šarvátkách proti mocnému odpůrci nabyl první vojenské zkušenosti. Jeho odboj neměl žádnou šanci na úspěch, což ho po roce 1400 přivedlo k odchodu z Trocnova. V letech 1406 – 9 byl členem ozbrojené lapkovské družiny. Hrozil mu dokonce osud psance, před nímž ho uchránila milost krále Václava IV.. V jeho službách se stal jedním z nižších velitelů pražské posádky. Další vojenské zkušenosti získal v Polsku, v roce 1410 se předpokládá jeho účast v bitvě u Grunwaldu na straně polského krále proti řádu německých rytířů. Po návratu do Čech znovu vstoupil do královských služeb. Na Starém Městě si zakoupil dům, podruhé se oženil a měl dceru. V roce 1416 byl už slepý na jedno oko. Není vyloučeno, že o ně přišel už v chlapeckém věku následkem dětské hry. Antropologové, kteří v roce 1974 podrobili rozboru údajnou Žižkovu lebku, objevenou v roce 1910 čáslavském kostele, usoudili podle stupně srůstu lebečních švů, že majitel lebky zemřel relativně mladý, ve věku kolem čtyřiceti let. Po dalším zkoumání prof. Emanuel Vlček připustil, že to mohl být člověk zralého věku, to znamená plus minus padesátiletý: Roku 1981 se došlo, po dalším histologickém a sérologickém zkoumání a chemické analýze, k závěru, že kalva (horní část lebky) náležela muži ve věku jedenašedesáti až pětašedesáti let, což by skutečně odpovídalo Žižkovu věku. Testy také na základě společné krevní skupiny A potvrdily, že stejné osobě patřily i další kosterní pozůstatky z čáslavské kolekce – žebro a levá stehenní kost.

Sezemice a nejstarší zvon

Prameny a vyhledavače uvádějí, že nejstarší zvon najdeme v Sezemicích u Pardubic, v těsné blízkosti Kunětické hory. Kromě něj zde nejdeme i několik významných zajmavostí, které stojí shlédnutí. Město Sezemice patří k nejstarším sídlištím pardubického okresu. Archeologické nálezy dokazují, že k osídlení území došlo již před počátkem našeho letopočtu. První písemná zmínka o Sezemicích pochází z roku 1227. Je jí závěť šlechtice Kojaty, kterou odkázal farní ves Sezemice cisterciáckému klášteru. V druhé polovině 13. století zde vznikl ženský cisterciácký klášter Panny Marie, který ovšem již roku 1421 vypálili husité. S klášterní budovou byla vypálena též dominanta města - farní kostel Nejsvětější Trojice. Rozsáhlý kostel je jednolodní (délka více než 26 metrů) s trojboce uzavřeným presbytářem (délka asi 9 metrů) a dvěmi přilehlými gotickými kaplemi. Presbytář a kaple sv. Antonína na jižní straně lodi pocházejí z doby kolem poloviny 14. století a severní kaple sv. Anny byla vystavěna v letech 1380 – 1390 a je patrně dílem Parléřovy huti Václava IV. Kostel prošel v průběhu staletí mnohými přestavbami a úpravami. Cihlové zdivo v západní části kostela je pozůstatkem původního farního kostela a pochází z doby kolem roku 1270 až 1280. Je vázáno ranně gotickou vazbou, tj. po dvou běhounech (cihly kladené na délku) následuje vazák (cihla kladená kolmo k nim) a každá spodní vrstva je oproti horní posunuta o čtvrt cihly doprava. Oproti jiným středověkým stavbám v Čechách zde bylo vědomě použito různobarevné polevy ke zvýšení barevného dekorativního účinku cihlové stěny ponechané bez omítky ve vnitřku chrámu. Barevný tón stěny byl navíc zvýrazněn tvarovanými maltovými spárami („sezemická vazba“).

Bozkovské dolomitové jeskyně

V dolomitech se vyskytují krasové jevy nepoměrně vzácněji než ve vápencích, přesto je u nás jedna dolomitová jeskyně přístupná a rozhodně má svým návštěvníkům co nabídnout. Lákadlem je kromě největšího našeho podzemního jezera s průzračnou modrozelenou vodou i neobvyklá výzdoba v podobě barevných křemenných lišt a říms vystupujících ze stěn a stropů. Ani milovníci krápníkové výzdoby však nepřijdou zkrátka – Prušácká přilba nebo Sloní uši patří ke skvostům Bozkovských jeskyní. Uprostřed souvrství prvohorních hornin – zelených břidlic a fylitů pravděpodobně silurského stáří se nachází poměrně malá čočka vápnitého a místy i křemitého dolomitu. Dolomity nejčastěji vznikaly vysrážením z mořské vody, poté co došlo k vytvoření laguny přehrazením mořského zálivu. Dutiny následně vytvořila agresivní voda prosakující z okolních kyselých krystalických hornin systémem tektonických puklin, která naleptala jinak odolný dolomit v průběhu mladších třetihor a starších čtvrtohor. Vodní eroze tak stála u zrodu překrásných křemitých říms, lišt a voštin, které vypreparovala na mnoha místech stěn a stropů z měkčího dolomitu. Na povrchu se kras projevuje závrty, vývěry a škrapovými skalkami. Když se v r.1947 v malém lomu Na vápenci objevila dále zavalená dutina, nikdo jí nevěnoval příliš pozornosti. Teprve v r.1954 tady začali místní nadšenci vedeni představou, že objeví jeskyně, s prací. Ze jmen se nejčastěji uvádí Josef Dolenský, Richard Havel a především Josef Kurfiřt, který skupinu vedl. První objev – Bludiště, je možná poněkud zklamal, protože prostora byla plná kamenných bloků a spleti vzájemně propojených chodbiček. Naštěstí další průzkum a práci nevzdali, a tak se jim nakonec podařilo 21.září 1957 proniknout do prostory s krápníkovou výzdobou, kterou nazvali Jeskyně překvapení. Svůj objev nahlásili na Prezidiu ČSAV, které pověřilo Krasovou sekci Národního muzea výzkumem. Vedení výzkumu se ujal František Skřivánek, v té době ještě student. Hned první den výzkumu v listopadu 1957 se podařilo skupině proniknout kamenitou ucpávkou z Jeskyně překvapení do Listopadové jeskyně vyzdobené rovněž krápníky. Zajímavá byla metodika výzkumu. Po geologickém mapování, které vymezilo rozsah zkrasovělé čočky dolomitického vápence, přišla na řadu elektrická odporová měření a měření elektrického potenciálu, které prováděl geofyzik Karel Valášek. Při této průkopnické metodě vznikla mapa izolinií, která ukázala výrazně vodivé zóny nad jednotlivými dutinami. Na třech nejnadějnějších místech začala kopat skupina Josefa Kurfiřta, které se ještě ke konci téhož roku podařilo objevit Jezerní dóm. Na začátku následujícího roku pronikli do Blátivé chodby a kopání na třetím místě znamenalo průnik do vstupní části Nových jeskyní. Do historie objevování Bozkovských jeskyní vstoupil rovněž Jiří Kukla, pozdější profesor a newyorkský expert na výzkum výkyvů klimatu čtvrtohor, který si z některé své cesty do jižních krajů přivezl potápěčské ploutve, brýle a šnorchl a rozhodl se výstroj vyzkoušet právě zde. Natřen celým kyblíkem lékařské vazelíny a namísto neoprénu oděn vlněným svetrem se ponořil do 7oC teplé vody. Na jediný nádech podplaval v hloubce okolo 3 m sifon a objevil Kuklovy síně. 2.května 1969 byly jeskyně zpřístupněny veřejnosti. Do dnešní doby bylo objeveno téměř 1100 m chodeb, turisticky zpřístupněných je 350 m... více v tištěném Českopise.

Dále se v říjnovém čísle ČESKOPISU dočtete:

TÉMA MĚSÍCE:

ZVONY - největší - nejstarší - nejzajímavější - symboly - historie
Slávek jandák? Patřím na Třeboňsko!

EXKLUZIVNĚ: Zvěřinové hody kde tankují RUM

Loreta * Hluboká * Malá Skála * Výlety jinak


NOVÝ ČESKÝ SERIÁL: PO ČESKÝCH RYBNÍCH A JESKYNÍCH

POZOR!:
LEDNOVÉ ČÍSLO MÁTE MOŽNOST ZAKOUPIT S NOVOROČNÍM DÁRKEM - KNIHOU - ZA STEJNOU CENU JAKO BĚŽNĚ PLATÍTE ZA ČESKOPIS - TEDY POUHÝCH 38 Kč.
NEVÁHEJTE! POUZE DO VYPRODÁNÍ ZÁSOB V BĚŽNÉ PRODEJNÍ SÍTI TISKOVIN. PTEJTE SE SVÉHO TRAFIKANTA!

Zdroj:ČESKOPIS
měsíčník o ČR

Hana Nováková
Chytrá Žena.cz