Plyšový kamarád je pro malé dítě takovou neochvějnou jistotou. Je to jeho nejlepší kamarád, který tu pro něj bude vždycky. I ve chvíli, kdy maminka nebo tatínek zmizí z dohledu. Medvídek poskytuje pocit něčeho důvěrně známého a malý capart ho obvykle nosí všude s sebou. K babičce, na procházku, do nemocnice, když je to nutné a někdy i po pár letech do školy.
Medvídek nebo jiný plyšáček tak vlastně postupně nahrazuje neustálou přítomnost matky. Je to vlastně takový její nástupce, který pomáhá postupně překonat závislost ročního batolete na jedné osobě.
A nesmíme zapomínat ani na účinky terapeutické. Nemocné dítě se cítí mnohem lépe, když má vedle sebe svého plyšového kamaráda. Bohužel někdy mají maminky tendenci všechny plyšové hračky z okolí nemocného robátka odstranit, protože se do nich snadno „chytají bacily“ a přenáší se dál. Moc vás prosím, nedělejte to. Alespoň toho nejoblíbenějšího mazlíčka vašemu miminku nechte. Opravdu mu pomáhá. A pokud máte strach z bacilů, stačí, když hračku zabalíte do igelitového pytlíku a přes noc ji strčíte do mrazáku. Bacily nebudou mít šanci.
Medvídek může být užitečný i jako pomocník proti neznámému. Můžeme na něm třeba ukázat, jak dává paní doktorka injekci (a medvídek se toho vážně vůbec nebojí), jak se lepí náplast nebo jak se prohlížejí zoubky. Nebojte se poprosit o podobnou demonstraci svoji dětskou doktorku. Mnoho času to nezabere a dítěti to dodá odvahu. Když to zvládl můj milovaný méďa, tak to zvládnu taky.
A jak vlastně takového plyšáka vybírat?
Určitě by měl být z nějakého dobře pratelného materiálu. To platí hlavně u alergiků. Nejlepším materiálem je v tomto ohledu bezkonkurenčně froté. Nesmí mít malé části, které by se daly vyloupnout a spolknout (např. oči nebo čumáček). Dětské prstíky jsou v tomto ohledu opravdu vynalézavé. Může se stát, že budete muset takových miláčků nakoupit několik, než si nějakého vaše dítě vybere. Je to normální a buďte na to připraveni.Dobré je také sledovat štítky. Cedulka „Vhodné pro děti od tří let“ nebývá u takových hraček připevněna náhodou. A nemusí jít jen o tvar nebo malé části. U malých dětí jsou pod přísnější kontrolou i použité materiály. Přece jen nový kamarád se bude muset nechat ožužlávat a ocucávat.
Plyšáka po nákupu určitě vyperte. Většina z nich snese normální prací program. Můžete použít i aviváž. Ale pokud se bojíte např. pouštění barev, nalijte místo ní do příslušné nádržky půl skleničky octa. Výsledek bude stejný, jen nebude tak vonět.
Jakmile si jednou plyšáka vaše dítě oblíbí, perte ho co nejméně. Takový plyšák má totiž svoji charakteristickou vůni, bez které to není ono. Většinu choroboplodných zárodků zlikvidujete už zmíněným mrazením. Plyšáka vyperte, až když je opravdu hodně upatlaný a uslintaný.
Notburga - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz