Manuela Martini - Thriller – Mrazivé léto

Název knihy: Thriller – Mrazivé léto
Autorka: Manuela Martini
Překladatelka: Michaela Škultéty
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2012
Brožovaná vazba
Formát: 135 × 203 mm
Počet stran: 176
Věk: 13+
Cena: 229 Kč

V jihošpanělském městečku Marbella si patnáctiletá Lyra připadá jako v ráji. Až do chvíle, kdy zmizí její spolužačka Pia. Lyra se rozhodne přijít tomuto záhadnému zmizení na kloub. Nedlouho poté je Pia nalezena mrtvá a z letní idylky se stává zlý sen.

Lyře se zdá, že se její matka chová divně. Navíc je přesvědčená, že zahlédla svou sestru, která zahynula již před deseti lety. Co jí matka tají? Jaká děsivá tajemství měla zůstat navždy skryta?


Manuela Martini se narodila v roce 1963 v Mohuči. Nyní žije jako spisovatelka ve Španělsku. Vystudovala historii a literární vědu. Poté působila jako asistentka režie a produkce ve filmové společnosti. Přechodnou dobu žila v Mnichově a Austrálii, kde napsala svůj první kriminální příběh. V současnosti se věnuje především psaní thrillerů pro mládež. V jižním Španělsku žije na statku společně se svými psy a koňmi. Motto Manuely Martini: „Je to okamžik, co o životě rozhoduje – a ne velké plány!“ 


„Paní Hellmannová!“ zvolala Lyřina máma lehce vyděšeně. Lyra sebou trhla. Piina máma! Žena se záplavou blonďatých vlasů a uměle zvětšenými rty. Lyra ji ještě nikdy neviděla v džínách nebo v plážovém oblečení. Dnes byla paní Hellmannová celá bílá a zlatá a ze spony jejího zlatého pásku zářila nepřehlédnutelná písmena D&G. V obličeji jí nervózně cukalo a pod očima
měla ustarané tmavé kruhy.

Lyra okamžitě pocítila výčitky svědomí. Sedí si tu s mámou u jídla jakoby nic, zatímco Piu možná unesli nebo vězí bůhvíkde. „Nechcete si k nám přisednout?“ nabídla Lyřina máma okamžitě. Paní Hellmannová zaváhala, nerozhodně se podívala na Lyru a pak řekla: „Ráda, na chvilku.“
„Je něco nového s Piou?“ zeptala se Lyřina máma. „Ne.“ Paní Hellmannová si povzdechla a sepnula ruce ozdobené spoustou prstenů – jako by se modlila. Možná se skutečně modlí, napadlo Lyru, a usrkla ze své dietní coly. „Doufáme, že…“ Paní Hellmannová se odmlčela, jako by jí náhle došla slova.

„To se nenašel nikdo, kdo by Piu zahlédl?“ chtěla vědět Lyřina máma.
Paní Hellmannová zavrtěla hlavou. „Pia byla poslední dobou tak… nepřístupná.“ Náhle se zatvářila zděšeně. „Už zase jsem o ní mluvila v minulém čase! Jako kdyby byla mrtvá!“ Číšník přinesl pizzu a salát a popřál jim dobrou chuť. „Pia se jistě zase vrátí. Je mi to tak líto. Musí to být pro vás teď hrozné,“ řekla Lyřina máma.

Paní Hellmannové se nervózně zachvěly koutky úst. Vrhla po Lyře pátravý pohled. „Nevíš, jestli brala drogy?“ „Já?“ Lyra zavrtěla hlavou. Nechodily s Piou do stejné třídy a nebyly ani blízké kamarádky. Věděla jen, že Pia často tajně jezdila do klubu v Puerto Banús. Věděla taky, že se tam braly drogy.
Ale to přece nemusí věšet paní Hellmannové na nos. Lyra tedy pokrčila rameny a prohlížela si svou pizzu. „Ne, to nevím. Řekla bych, že ne.“
Hlas paní Hellmannové zněl zoufale. „Nemáš nějaké tušení, kde by Pia mohla být? Kam se mohla vydat?“

Co má na to Lyra říct? Že chtějí sledovat brusiče nožů? Ten nápad jí začínal připadat dětinský. „Lyro, zkus se přece trochu zamyslet!“ Máma se na ni naléhavě dívala. Nebylo by lepší povědět pravdu? Lyra pokrčila rameny a rýpala se ve své pizze. „Nevím. Ale někdo říkal něco o brusiči nožů.“
„O tom, co jezdí po městě na mopedu?“ Paní Hellmannová se tvářila nedůvěřivě. „Toho že by měla Pia znát? S takovými lidmi se nepřátelí!“ zvolala rozhořčeně. „Pia přece vůbec s nikým nechodí! Je jí teprve patnáct!“ „Víte, paní Hellmannová,“ ozvala se Lyřina máma, „to je obvykle přesně věk, kdy mají dívky prvního přítele.“ Vrhla na Lyru zkoumavý pohled. „Nebo snad ne, Lyro?“ Tohle je past, pomyslela si Lyra. Chce vědět, jestli s někým chodím.
Ne, nechodila, i když si právě v tuhle chvíli vzpomněla na Leandera.

Odpověděla schválně znuděným tónem: „Může být,“ a strčila si do úst kousek pizzy. S plnou pusou se přece nemluví. „Ale co tedy má být s tím brusičem nožů?“ vyptávala se paní Hellmannová dál. Lyra polkla a pak v rozpacích pokrčila rameny. „Mluvili spolu, to je všechno.“ Snad teď Piina máma vstane
a půjde. „To nemůže být pravda! Od takových lidí se Pia vždycky držela dál,“ opáčila paní Hellmannová a uštěpačně se zasmála. Byla s nervy v koncích. „Je přece zvyklá na něco docela jiného. Každou neděli chodíme do golfového klubu a…“

Tuto knihu Manuela Martini - Thriller – Mrazivé léto koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství Fragment.