Táboření ve volné přírodě, posezení u ohníčku a spaní pod širákem nebo ve stanu může být velmi romantické. Tedy pokud nejste alergik. Na něj totiž číhá nejedno nebezpečí i při táboření. I to se ale dá zvládnout.

Na jaře a hlavně během léta začíná sezona táboření ve volné přírodě. Začíná ale také pylová sezona, a koncentrace venkovních alergenů se tedy výrazně zvyšuje. Ze zimního spánku se probouzejí i zvířata. S prvními květy začínají poletovat čmeláci a včely, později se přidávají vosy.

Pro alergiky může táboření pod stanem přinést řadu nástrah. Už samotný užší kontakt s pyly nebo prachem ve volné přírodě, na trávě nebo v lese může provokovat příznaky. Proto je nejlépe stavět stan na krátce střižené trávě, která již nekvete, a rozhodně se vyhnout senu jako podestýlce. Také je vhodné se držet dál od zaplevelených nesekaných ploch nebo lánů neposekaného obilí. Stan je nutné před použitím pořádně provětrat a vyčistit, aby byl zbaven prachu a plísní. Také spací pytel je vhodné před použitím vyprat a při alergii na peří a roztoče nepoužívat péřový.

Doutnající nebezpečí

Astmatici by si měli dát pozor i na táborové ohně, hlavně na kouř, který může vyprovokovat astmatický záchvat. Opékání na ohni by měli raději svěřit kamarádům. Při potravinové alergii je nutné kupovat jen ověřené, bezpečné potraviny, rozhodně není bezpečné jídlo ze stánků a levných restaurací.

Pánev skrývající alergeny

Pro člověka alergického na ryby například stačí jen nepatrná příměs rybí bílkoviny, například použití stejné pánve na přípravu ryby a po ní na přípravu jiného pokrmu může vyvolat reakci při konzumaci onoho pokrmu, i když přímo rybu neobsahuje. Pokud jede dítě na tábor, kde se vaří hromadně, je nutné předem o jeho potravinové alergii informovat personál a domluvit přesně bezpečný jídelníček.

Při alergii na bodavý hmyz je nutno dodržovat několik pravidel: jíst pokud možno co nejméně venku, nenosit pestré oblečení, nepoužívat silné vůně, nezdržovat se v blízkosti spadaného ovoce nebo obletovaných kvetoucích rostlin, nechodit po trávníku bosí.

Pacienti, kteří v minulosti prodělali anafylaktickou reakci, u sebe neustále musí mít adrenalinovou injekci v autoinjektoru a vedení tábora musí být poučeno, kdy a jak se podává. Také všechny léky pro pravidelnou i úlevovou léčbu musí mít alergik neustále u sebe. Při dodržení těchto pravidel je i pro alergika pobyt v přírodě pod stanem bezpečný a prospěšný.