Matka

Ten den jsem měla odpolední směnu a byl to den, jako každý jiný. Najednou zazvonil v práci telefon a mně se rázem změnil život. Má sestra, tenkrát 35 letá měla úraz. Ale nebyl to úraz obyčejný. Našli ji s rozbitou lebkou v baráku, kde bydlela. V krvi ji tenkrát viděl i její syn, který měl 16 let. Další dvě děti byly doma. To, co jsem se dozvěděla, mě úplně šokovalo. Má sestra pila a vůbec se nestarala o děti. Ten den, kdy se jí stál úraz, byla také v hospodě. Dodnes ale nevíme, co se stalo a jak se to stalo.

Tenkrát bylo třeba postarat se o 3 děti, které vlastně domov neměly několik let. Druh sestry výchovu děti vzdal, neboť věděl, že sestra již nebude normální. S otci dětí to bylo komplikované, Pepa a Katka měli otce v kriminále a Lucinka jiného otce. Ten si ale Lucinku vzal okamžitě do své péče. Ale co Pepa a Katka? Je nás 7 dětí, ale vychovávat děti v tomto věku se všichni báli. Já jsem v té době měla nejmladšího syna 4 roky. Říkala jsem si, proč si je nevzít?

Copak můžu dopustit, aby v těchto letech šly do dětského domova? Je to přece naše krev! Ale, jak to mám provést - to byla má každodenní otázka. Manžel alkoholik, nenáviděl mou sestru, ani švagra a o jejích dětech neřekl jinak, než PARCHANTI...

A tak jsem začala jednat sama. Spojila jsem se s paní ze sociálky a sepsala žádost o pěstounskou péči. Musela jsem udat, že s manželem nežiji jako manželka, jinak bych neprošla. Alkohol by tam hrál velkou roli.

Než proběhl soud, který jsem vyhrála, děti již bydlely u nás. Trochu jsem se všeho bála, protože v té době jsem měla již 42 let. Bojovali jsme všichni a bylo to super. Má sestra si našla někde v ústavu chlapa a začli spolu žít. I když byla na vozíku, měla ještě dvě děti, skončily však v ústavu. Na ty malé caparty jsem si už netroufala. Jen jsem nechápala, že ji neudělali přerušení těhotenství.

Prý není zbavená práv a tím to skončilo. Já se snažila Pepu a Katku postavit do života, takže mě sestra už nezajimala a dodnes nevím, co je s ní.  Pepa odešel v 18 do Prahy, kde si našel práci  a dokonce má malou cácorku a hodnou družku. U něj se mi to podařilo. Katka si našla kluka z romské rodiny a dnes již má 3 děti. Její partner je rok co rok v kriminále. Ale mám dobrý pocit v tom, že se o děti velmi dobře stará, že se dobře vyzná v roli matky.

Jsem s Pepou i s Katkou ve spojení a mám krásný pocit, že jsem to dokázala! Že jsem dokázala oba postavit do života... S Lucinkou měl její otec velké problémy, utekla mu z domu. Spojila se však v Praze s Pepou a dnes má také již rodinu, malou princeznu a hodného partnera. Ani jeden z ních si na mámu nevzpomene a já dostávám čas od času zprávu na mobil: "Tetinko, moc ti všichni děkujeme za to, že díky tobě jsme takoví jací jsme."

A hned mám slzy v očích a v srdci krásně teplíčko. Já to dokázala a má sestra nikdy nebyla matkou!! Pepo, Katko, Lucinko, mám vás ráda a jsem na vás pyšná!!

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10