Soudím tak podle toho, že zatímco mého bratra obdařila hustými a pevnými vlasy, na kterých by mu veškeré umné profesionální úpravy - kterým se pro krásu podrobují ženy, vydržely nejméně po celou dobu, kdy by odpovídaly módním trendům, moje vlasy jsou jemné a nedrží na nich skoro nic, i když dostávají laky, tužidla, kondicionéry, balzámy, masky, vitaminy v ampulích apod.
Matka Příroda má spolu se známým vědcem a zakladatelem genetiky Mendlemlehké vysvětlení. Jsou to geny, a basta.
Mám jemné vlasy po tatínkovi, ovšem bez jeho pleše, bratr pak husté a pevné po mamince. Je to pravda. Bratr má i v pokročilém věku na hlavě stříbrem prokvetlého parádního " ježka ", který, prosím, vůbec neztrácí slušivé bodlinky. Já musím šediny samozřejmě maskovat barvením.
Během života jsem prošla různými úpravami svých jemných a nekvalitních vlasů. Pamatuji si ještě na první trvalou, kterou mně udělal strýček kadeřník, to jsem měla asi čtrnáct let. Elektrický řístroj na trvalou měl stříšku připomínající slunečník, z ní visely na káblících svorky, které po zapnutí
přístroje tvarovaly vlasy. Nakadeřená hlavička se podobala ovčímu rounu. Natáčky taky bývaly většinou kovové, na vytváření vln to byly jakési skřipce.
Sbírka kadeřnických udělátek by v dnešních mladých dívkách nejspíše vyvolala představu středověké mučírny.
Barvy se taky měnily, jen kysličník neboli peroxid vodíku asi zůstal.
Nosila jsem svého času drahou paruku mahagonové barvy pořízenou v Tuzexu. Pro mladé chytroženy malá vysvětlivka. Byly to speciální obchody
s běžně nedostupným zbožím za speciální měnu, tzv. tuzexové bony. Ty se pracně sháněly.
Paruka důvěrně zvaná Lomikar pak ještě dlouho putovala po maškarních plesech apod. Ochotně jsem ji půjčovala kamarádkám. Taky jsem měla dva příčesky z pravých vlasů ještě v předparukovém období. Z nich mně kadeřnice brzy ráno vyráběla pracný prokládaný drdol. Nalakovaný mně vydržel v práci dlouho.
Po letech ničení vlasů chemií v roztocích na různé typy trvalé ondulace už si nedělám ani melír. Pouze se chodím pravidelně stříhat. Používám přírodní
barvu z heny. Je výhodné, že se vyrábí nejen pro regenerační zábaly v původním odstínu, ale i barevných odstínech.
Aplikace heny je dost legrační zážitek, pokud za směšné považujete nanášení mazlavé hmoty připomínající barvou i složením kravské lejno. Zase nic nového pod sluncem, vždyť třeba africké ženy si vyrábějí účesy z opravdových přírodních zvířecích odpadů, účes musí přece krásně držet tvar! A ta vůně! Já si naštěstí nános smyju henovým šamponem, nešetřím vodou a přidám tužidlo.
Chytroženám přeji krásné a zdravé vlasy, mně musí stačit to moje chmýří, s nímž bojuji s různými výsledky dodnes.
Prababka – čtenářka
ChytráŽena.cz