Maturovala jsem poslední den. A hned v 7 hodin ráno jsem měla češtinu. Pamatuji se, jak se mi v noci zdálo, že jsem si z češtiny vytáhla kritiku. Ráno jsem se vzbudila a v hlavě mi projelo, že všechny otázky se dají díky přečtené četbě okecat, ale ta otázka kritika ne. Bylo to číslo 21. A tak mezi čištěním zubů jsem si ještě tuto otázku s definicí kritiky přečetla. A šla jsem.
Ve škole už byla naše profesorka na češtinu, pamatuji se, jak říkala, že ty dobré otázky z literatury už jsou vyškrtané, protože už byly třikrát losované. Smůla. Ale čeho litovala, že do otázek byla zahrnuta kritika a že doufá, že si ji nikdo ani dnes nevytáhne. V duchu jsem si říkala: To budu já!
Začalo se losovat, a co jsem si vytáhla? Kritiku! Rázem profesorka úplně zbledla, vynadala mi a začala mi na lavici otevírat jednu čítanku za druhou a kde co najdu. „Paní profesorko, nebojte, to zvládnu.“ Zoufale se na mne koukla a odešla. Před očima se mi vybavil celý text. Samozřejmě jsem paní profesorku a přísedící úplně okouzlila.
Z biologie jsem si vytáhla rostlinná pletiva a endokrinní žlázy člověka, byla to otázka č.1 a asi jediná otázka, kterou jsem uměla na úrovni vysoké školy.
Z chemie jsem si vytáhla železo a enzymy. Pohoda, okecávačka.
A z němčiny Berlín – německy umím obstojně, jenže jsem si moc nevybavila taková ta čísla – počet obyvatel atd. Proto jsem se bála, že jsem si průměr zkazila. Ale profesorka byla skvělá a asi si řekla, hlavně že umí bez chyb mluvit a dostala jsem 1-1-1-1.
Juppíí, odmaturováno. Věřte snům!
chytra - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz