Třeba se přece jen něco z toho, co mi předpoví, jednou vyplní. Nikdy jsem ale k návštěvě kartářky nenašla dost volného času a taky peněz. Znát svůj osud dnes rozhodně není žádnou levnou záležitostí, což jsem zjistila od své kamarádky, která u kartářky byla už několikrát. Jednoho dne si mě ale věštkyně našla sama. Šla jsem zrovna do jednoho obchodního centra, když jsem míjela jednu starší paní – cikánku. Náhle na mě zavolala: „Paní, počkejte!“ Tak jsem se tedy zastavila a otočila, v tu chvíli mě napadlo, jestli jsem třeba něco neztratila.
Ta žena se na mě podívala takovým zvláštním pohledem a dál pokračovala: „Chci Vám něco říct.“ V tu chvíli jsem si uvědomila, co mi chce říct. Chtěla mi říct, co mě „čeká a nemine“. Jenže v tu chvíli se mě zmocnil takový zvláštní pocit. Vždyť já svůj osud vlastně nechci znát, a tak jsem řekla: „Ne, já nechci, děkuji,“ otočila jsem se a rychlým krokem odcházela. Žena na mě sice ještě zdálky křičela: „Ale já vám chci něco říct!“ Ale její křik nebyl nic platný. Zbytek dne mi ale vrtalo hlavou, co mi ta paní chtěla říct. Nakonec jsem ale byla ráda, že jsem se nic nedozvěděla.
Určitě bych se totiž nechtěla dozvědět nic nepříjemného, třeba to, že brzo umřu nebo že se stane něco zlého mým blízkým. Někdy je zkrátka lepší nevědět než vědět. A když se mi přihodí něco pěkného, aspoň budu více překvapená a zažiju větší radost. Po nějaké době jsem se s tímto zážitkem svěřila svému partnerovi a byla jsem překvapená, když mi sdělil, že zažil něco podobného.
Řekl mi, že mu nějaká žena na ulici předpověděla, že bude bohatý a pak za tuto informaci z budoucnosti chtěla zaplatit. Můj partner jí ale nevěřil a nezaplatil. Možná jí mohl říct, že jí zaplatí, až se ta předpověď vyplní, zatím zázračně nezbohatnul.
Emko K. - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz