Moje tajná láska

Můj příběh dnes není bohužel žádnou zvláštností, dalo by se říct, že co dříve bývalo pobuřující, dnes se na to společnost dívá jako na něco normálního. Pracovala jsem v jedné firmě, která obchodovala s počítači, jako administrativní pracovnice.

Pracoval tam také Petr. Byl to takový firemní Casanova, nebránil se žádným milostným dobrodružstvím, a tím mně také nebyl sympatický a ani jsem nechápala, proč jsou z něho kolegyně celé paf. Chtěla jsem mu dát maximálně najevo, že nejsem žádná jeho další oběť, se kterou si užije jen pár večerů. Petr je totiž ženatý, má dvě děti a krásnou manželku, ale jako spousta chlapů si potřebuje dokazovat i v dlouholetém vztahu, že je pořád žádaný.

Jednou jsme spolu jeli na firemní akci, která se konala přes celý víkend. Já jsem tam byla nová, takže jsem znala jenom Petra, a on mě ochotně se všemi seznamoval, a nakonec se jim podařilo mě opít. Když mě Petr vyprovázel do hotelového pokoje, dali jsme si na rozloučenou vášnivou pusu a každý jsme šli do své postele. Ráno jsme se tomu zasmáli a dál jsme to neřešili. Od této doby jsme si rozuměli velice dobře, ale pouze jako přátelé. Neměla jsem snahu nějak rozvíjet to, co se odehrálo před pokojem, a ani z jeho strany jsem nevytušila žádnou iniciativu.

Asi po půl roce jsem se zase sešli na večírku, tam už to ale skončilo jinak - samozřejmě, že v posteli. Občas jsme se potom vídávali a oba jsme si nalhávali, že to je kvůli sexu. Postupně se náš vztah měnil v opravdovou lásku, kdy jsme si vážili jeden druhého, podporovali se a hledali jsme každou chvilku, jen abychom byli spolu. Nebyl to už žádný jeho úlet, ale tříletý tajný vztah.

S manželkou se rozvést nechtěl, protože měl velice rád svoje děti, které by potom vídal jen zřídka, takže jsem se smířila s rolí milenky, ale ne na dlouho. Po třech letech mi začal chybět partner, se kterým bych mohla jít normálně do kina, jet na dovolenou a hlavně plánovat společnou budoucnost, a to byl taky důvod, proč jsem se s Petrem rozešla. Dala jsem výpověď v práci, odstěhovala jsem se do jiného města a pokoušela jsem se najít i jiného partnera. To poslední nešlo vůbec lehce, ale nakonec jsem našla hodného muže, který mi rozumí a má mě skutečně rád.

Přes to všechno jsem ale na Petra nedokázala zapomenout, a dál na něj často myslím, a asi už ho budu mít navždycky v srdci, protože takovou vášeň a lásku jsem k nikomu jinému nikdy necítila.

Dnes toho rozhodnutí vůbec nelituji, a i když jsem vždycky odsuzovala vztah s ženáčem, tak to byly moje nejkrásnější zážitky, o které se bohužel nemůžu s nikým podělit. Proto je píšu aspoň vám a touto cestou bych vám chtěla říct, ať si užíváte všeho, co vám život nabízí a neřiďte se předsudky. Život je na to příliš krátký!

Radka001 - čtenářka

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10