Můj příběh dnes není bohužel žádnou zvláštností, dalo by se říct, že co dříve bývalo pobuřující, dnes se na to společnost dívá jako na něco normálního. Pracovala jsem v jedné firmě, která obchodovala s počítači, jako administrativní pracovnice.

Pracoval tam také Petr. Byl to takový firemní Casanova, nebránil se žádným milostným dobrodružstvím, a tím mně také nebyl sympatický a ani jsem nechápala, proč jsou z něho kolegyně celé paf. Chtěla jsem mu dát maximálně najevo, že nejsem žádná jeho další oběť, se kterou si užije jen pár večerů. Petr je totiž ženatý, má dvě děti a krásnou manželku, ale jako spousta chlapů si potřebuje dokazovat i v dlouholetém vztahu, že je pořád žádaný.

Jednou jsme spolu jeli na firemní akci, která se konala přes celý víkend. Já jsem tam byla nová, takže jsem znala jenom Petra, a on mě ochotně se všemi seznamoval, a nakonec se jim podařilo mě opít. Když mě Petr vyprovázel do hotelového pokoje, dali jsme si na rozloučenou vášnivou pusu a každý jsme šli do své postele. Ráno jsme se tomu zasmáli a dál jsme to neřešili. Od této doby jsme si rozuměli velice dobře, ale pouze jako přátelé. Neměla jsem snahu nějak rozvíjet to, co se odehrálo před pokojem, a ani z jeho strany jsem nevytušila žádnou iniciativu.

Asi po půl roce jsem se zase sešli na večírku, tam už to ale skončilo jinak - samozřejmě, že v posteli. Občas jsme se potom vídávali a oba jsme si nalhávali, že to je kvůli sexu. Postupně se náš vztah měnil v opravdovou lásku, kdy jsme si vážili jeden druhého, podporovali se a hledali jsme každou chvilku, jen abychom byli spolu. Nebyl to už žádný jeho úlet, ale tříletý tajný vztah.

S manželkou se rozvést nechtěl, protože měl velice rád svoje děti, které by potom vídal jen zřídka, takže jsem se smířila s rolí milenky, ale ne na dlouho. Po třech letech mi začal chybět partner, se kterým bych mohla jít normálně do kina, jet na dovolenou a hlavně plánovat společnou budoucnost, a to byl taky důvod, proč jsem se s Petrem rozešla. Dala jsem výpověď v práci, odstěhovala jsem se do jiného města a pokoušela jsem se najít i jiného partnera. To poslední nešlo vůbec lehce, ale nakonec jsem našla hodného muže, který mi rozumí a má mě skutečně rád.

Přes to všechno jsem ale na Petra nedokázala zapomenout, a dál na něj často myslím, a asi už ho budu mít navždycky v srdci, protože takovou vášeň a lásku jsem k nikomu jinému nikdy necítila.

Dnes toho rozhodnutí vůbec nelituji, a i když jsem vždycky odsuzovala vztah s ženáčem, tak to byly moje nejkrásnější zážitky, o které se bohužel nemůžu s nikým podělit. Proto je píšu aspoň vám a touto cestou bych vám chtěla říct, ať si užíváte všeho, co vám život nabízí a neřiďte se předsudky. Život je na to příliš krátký!

Radka001 - čtenářka

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10