Moje zaplétané vlasy

Jako malá holka jsem musela mít dlouhé vlasy, protože se to líbilo mamce. Zaplétala mi je do copů, ty mi někdy nechala jen tak, jindy mi z nich ještě udělala slzičky nebo košíček, no hrůza. A já jsem přitom toužila po krátkých vlasech, až se mi to jednoho dne konečně splnilo.

Hlídala mě babička a já jsem si sama udělala culík, pár vlasů mi ale neposlušně z gumičky vypadlo, tak jsem je ustřihla. Dopoledne a část odpoledne jsme v klidu strávili s babičkou a dědou, odpoledne přišla mamka z práce a její radostný výraz se změnil ve výraz hrůzy, když si všimla mých vlasů. A že je to hrůza a že se musím nechat ostříhat (hurá). Zavedla mě do pánského holičství, kde se nemuselo objednávat, a vlasy šly dolů. Byla jsem tak pyšná na moje nové vlasy, než mi sestřenice řekly, že vypadám jako Jack Holborn ze seriálu, který právě běžel v televizi a který jsme sledovaly. Po čase mi vlasy zase dorostly a v pubertě jsem byla ráda, že je mám dlouhé.

Záviděla jsem ale spolužačkám a kamarádkám, které měly vlasy krásně vlnité. Nakonec jsem se rozhodla pro trvalou. Nebudu ani popisovat, jak hrozně jsem nakonec vypadala, od kadeřnice jsem přišla s vyfoukanými, téměř rovnými vlasy, jen tak lehce nadlehčenými, po prvním umytí se ze mě stala ovce, jen zabečet. Naštěstí ta hrůza rychle odrostla a já začala vymýšlet zase něco nového.

Vlasy jsem několikrát ostříhala a zase nechala dorůst, zkoušela jsem všelijaké odstíny barev, no však to určitě samy znáte. Nakonec jsem se rozhodla, že se svěřím do rukou profesionálů a zkoušela jsem soutěže o proměnu vzhledu. Bohužel jsem vyhrála, sotva jsem se nechala ostříhat a z deseti výherkyň, ze kterých se mělo ještě vybírat, mě nevybrali. Po čase jsem vyhrála jinde a tady už to bylo doopravdy. Mezi dnem, kdy jsem se o výhře dozvěděla a dnem, kdy proměna proběhla, uběhly asi 3 měsíce, kdy jsem upravovala pouze ofinu a nechala vlasy růst, ať se kadeřnice vyřádí. A 24. února jsem vešla do salónu, kde mě nejen ostříhali a nabarvili, ale i nalíčili, oblékli a (pořád) fotili. Nový střih si užívám a jen doufám, že i moje stálá kadeřnice mi ho za pár týdnů stejně dobře obnoví. I když jak se znám, budu chtít zase změnu…