V tomto příspěvku bych se ráda zamyslela nad jízdným, proč je v Ostravě v době, když je vyhlášena smogová situace, zdarma, ale v okolí Ostravy tomu tak není.
Bydlím mimo Ostravu, ale do Ostravy musím pravidelně dojíždět za prací. Smogová „akce“ mi samozřejmě udělala radost, jenže tu mi kazí (krom smogu samozřejmě) skutečnost, že tomu tak není i v přilehlých menších městech. Zatímco v Ostravě vás tedy lístek v tramvaji nestojí vůbec nic, za cestu do Ostravy si musíte zaplatit. Připadá mi to opravdu paradoxní a kocourkovské. Vždyť i mimoostravští mají právo dýchat čistý vzduch, a pokud jízdné zdarma v době smogu skutečně pomáhá, tak proč i ostatní nemohou jezdit zdarma? Smog přece pravidelně zahaluje nejen Ostravu, ale celý ostravsko-karvinský region. Chytré ženy si už jistě na mou otázku samy pro sebe odpověděly a řekly si, že je to přece jasné, slovy Ostraváka jde v první řadě o chechtáky! Na jízdné zdarma, tedy na čistější vzduch a lepší zdraví občanů, nejsou peníze! Když se však zhluboka nadechnu a nezadusím smogem, nemohu se ubránit tomu, abych řekla: Kdyby ti nahoře nekradli, tak by na to bylo! V tomto regionu jsem se narodila a mám to tady ráda, jen mi vadí ten nesnesitelný smrad! Na ten jsem si dosud „nezvykla“ a nemohu zvyknout. Řečeno po ostravsku: Je třeba s tím cosi zrobit! Není přece možné, aby plíce třicetiletého Ostraváka (případně třeba Karviňáka) vypadaly jako plíce padesátiletého kuřáka, který „hulí jak fabrika“ od té doby, co byl na vojně. „Dobrá“ rada, kterou pravidelně slýchávám v televizi, že lidé by v době smogu neměli větrat a vycházet ven, mi připadá úsměvná. To bych totiž neměla vycházet z domu a větrat zhruba čtyři měsíce v roce. Snad něco změní petice, kterou již podepsalo tisíce nespokojených občanů. „Cítím“ totiž, že jízdné zdarma situaci nezlepšilo.
Snad můj názor stál za přečtení i obyvatelům těch měst, pro které čistý vzduch není luxusem, za kterým si musí dojet na hory, třeba do Beskyd. Závěrem ještě přidám jeden dopravní ostravsko-pražský vtip:
Pražák nastoupí do plného autobusu a chce si někam sednout, přijde k sedícímu Ostravákovi, který má vedle sebe u okna volno a říká mu: "Můžeš se prosím tě posunout až k voknu?" Ostravák ale vůbec nereaguje a tak Pražák zopakuje naléhavěji: "Haló, můžeš si prosím tě poposednout až k voknu?" Ostravák stále nic. To už se Pražák osočí: "Héj, seš hluchej, můžeš se posunout až k voknu nebo ne?" Ostravák se na něj podívá a odvětí: "No tak už kvokni, ať se můžu posunout."
Ema K.
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz