Jednou si takhle před polednem jedu a dokonce sedím. Tramvaj zastavila na zastávce u velké křižovatky, otevřely se dveře a najednou vidím, jak řidič vyskakuje z kabiny a pádí někam přes křižovatku. Prokličkoval mezi auty a zmizel z dohledu. Tak sedíme, čekáme, díváme se nechápavě jeden na druhého, ale řidič nikde. Po pár minutách přišel jeho kolega z další tramvaje, která už chvíli stála za námi.
„Lidi, kde máte pilota?“ zahalekal do vozu a cestující mu opřekot popisovali, jak najednou někam utekl. Chvilku debatovali, potom ten cizí šofér volal vysílačkou na dispečink, ale než domluvil, tak jsme spatřili našeho řidiče, jak zase běží nazpět. Vysvětlení bylo prosté. Šlo o neodkladnou břišní potíž. Ten chudák věděl, že na konečnou už rozhodně nevydrží, tak byla hospoda za křižovatkou jeho jedinou záchranou.
Vyprávěla jsem o svém zážitku známým a protože manžel jedné přítelkyně také řídí tramvaj, dozvěděla jsem se, že můj zážitek nebyl toho dne jediným svého druhu. Příčinou všeho byl prošlý salát, který si někteří zaměstnanci koupili ráno v kantýně ke svačině. Jeden z postižených prý naléhavě volal na dispečink a žádal o „povolení k nouzovému mezipřistání“ na nejbližší tramvajové smyčce, protože na tu svou to měl ještě nekonečně daleko. Cestující asi dost koukali, kam to s nimi jede, ale hlavně měl štěstí, že se taková možnost naskytla.
Nejhůř však ten den dopadl jeden jejich starší kolega, který vysílačkou úpěnlivě prosil o vystřídání, ale než k němu dispečeři dorazili, bylo už pozdě. Museli ho odvézt domů, aby se převlékl a náhradní řidič vezl vestoje vyměnit vůz na vozovnu. Řekla bych, že se mu nazpět do práce asi moc nechtělo.
Nevím, jestli a jak byla potrestána vedoucí kantýny, ale moc by jí prospěla služba v tramvaji s kefírem ke svačině.
Kob – čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz