V létě obvykle při takovém výletu podstoupím nedobrovolně ozdravnou potní kúru, v zimě pak na mě táhne při každém otevření dveří. Co je na tomto cestování příjemné jsou páni řidiči. Oba mě už znají a srdečně zdraví.
Obvykle neodjedou ze zastávky, pokud letmo ve zpětném
zrcátku nezkontrolují, zda se se supěním neřítím směrem k zastávce na poslední chvíli. Jednou si oba vzali naráz dovolenou a
bohužel kolegovi, který je zastupoval, skutečnost, že na mě musí (!) počkat, neoznámili. Tenkrát jsem poprvé přišla do práce pozdě.
Cestování, které mám ráda, je cestování mimořádné. Cestování v létě na dovolenou, nebo za někým milým. Takové výlety si vyloženě užívám, na rozdíl od lidí, kteří milují cestování, ale neradi cestují. Znáte je. Oni se rádi procházejí ulicemi Paříže, nebo vyvalují na
prosluněné pláži, ale těch několik hodin cesty tam a zpět je neskonale otravuje.
To já ráda sleduji okénkem ubíhající krajinu a díky svému úspornému formátu se i na sedadle dobře vyspím. K vláčkům mám vyloženě kladný vztah a ani autobusy mi nevadí. Bohužel totéž nemohu tvrdit o letadlech. Kromě prvního letu, který byl přece úžasným dobrodružstvím, jsem všechny lety protrpěla. Křečovitě se držíc opěradla jsem se snažila nevnímat turbulence a podivné chvění motorů letadla a vytěsnit z paměti seriál o leteckých haváriích, který jsem kdysi nedobrovolně zhlédla. I rutinní demonstrace postupu při mimořádné události letuškami na začátku letu v mé mysli vyvolává
značně nepříjemné představy. Neskonale vděčná jsem za každé odvedení pozornosti. S vděkem přijímám i nabízené jídlo - malý snack, jak říkají letušky.
(Pro ty, co ještě neletěli, shrnu, že označení je to naprosto vhodné. Porce obsahuje množství masa, které získáte poražením dobře vykrmeného jatečního šneka a odpovídající množství přílohy. Tudíž to na dlouho člověka nezabaví, ale já žvýkám schválně pomalu.) Piloty po dosednutí na ranvej odměňuji spíše potleskem úlevným než pochvalným. Argument, že mnohem více lidí se zabije na silnici, než při leteckých katastrofách mě taky neuklidní... Říkejte si co chcete, ale létání není pro člověka přirozené a basta! Tomuto způsobu dopravy se tedy důsledně vyhýbám a maskuji to ekologickými argumenty. Sice tím mám poněkud omezený akční rádius a vím, že stolové hory ve Venezuele, nebo sochu Svobody nikdy neuvidím. Ale Evropa má taky své kouzlo, ne? A navíc letadla nemají zpětná zrcátka a tedy na vás nikdy nepočkají.
Verča27 - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz